leden 1632, MZA fond G 140, sig. 238/b, i.č. 526, k. 170 fol. 11-12v (s. 99-102) Nejjasnější a nepřemoženější římský císaři, uherský a český králi, pane, pane můj nejmilostivější. Před V. C. Mtí veliký soužení svý a chudých poddaných mých toužebně tajiti nemohu, kterak nedávno pominulých dnův jakási ordinancí s podpisem pana ntonína Miniata, na stateček můj Habrovany mně přinesena jest, jakž přípis jí pod lit. A tuto přikládám. V kterýž na tři vesnice mý, Habrovany, Nemojany a Lulče, kterýž (poněvadž blízko silnice k Vyškovu jsou), skrze ustavičný, od několika let, lidu válečného sem, i tam tažení, losýrování a kvartýrování na nejvejš zhubeni a zkaženi jsou, (jakž pak i před dvěma týhodni tři regimenty za jeden tejden v těch třech vesnicích bez komisařův samy se kvartýrovali, a přes noc s velikým naříkáním a škodou chudých poddaných zůstali, nebo za stravu a obroky nic nezaplatili) contribucí se ukládá, jmenovitě na hotových penězích 105 zl. r., masa 563 lib., žita 11 měř., ovsa 22 1/2 měřice, piva 22 1/2 vědra, sena 3 1/2 vozu a slámy 3 1/2 vozu, a to každého týhodne aby dáváno bylo. Což vše nejskrovněji na peníze počítajíc (dle znění příležitého rozvržení pod lit. B) činí každého týhodne 170 zl. r. 34 kr. 3 d., za měsíc 682 zl. r. 18 k. a za celý rok 8187 zl. r. 36 k. Za ty tři vesnice pak se vším k tomu příslušenstvím s dvouma dvory poplužnejmi a s pivovarem, v kterým se ve dvouch, někdy ve třech týhodních jednou na 12 sudův toliko vaří, nesmejšlím kdyby je nyní kdo koupiti měl, aby za ně přes 25 000 zl. r. dáti chtěl. A tak podlé tý ordinancí třetí díl summy zač ten statek stojí, contribucí za jeden rok mně a chudým poddaným mým dáti by přišlo. I uvažujíc na vodvozování takové contribucí nemožnost mou, i poddaných mých, učinila jsem J. V. Moti panu kardynálovi, a knížeti z Dytrychštejna jakožto hejtmanu Margkrabství Moravského, psaní (jakž z vejpisu pod lit. C milostivě porozuměti ráčíte) a Jeho Mioti za polehčení contribucí, a nebo za vyslání osob hodnověrných, kteříby na ten stateček můj přijely, správu pravdivou o důchodích mých a chudých poddaných vzaly, tak aby tím spravedlivější rozvržení, a uložení contribucí jse dáti mohlo jsem šetrně žádala. Ale nic jsem obdržeti nemohla, nýbrž jaká odpověď mně od B. V. K. Mioti spohrůžkou jest dána, příležící hodnověrný vejpis téhož psaní sub lit. D VC. M. pro lepší vyrozumění podávám. Pročež nechtějíce já na dokonalou skázu a záhubu svejmi poddanejmi přijíti, k V. C. M. jakožto k nejvyzší vrchnosti od Pána Boha nám k ochraně před útisky vystavený jse utéci musím, pro milosrdenství Božské v nejhlubší pokoře prosíc, že se mně osyřalé a soužené milostivě ujíti, a při J. V. K. Mioti panu kardynálovi, a knížeti z Dytrichštejna jakožto hejtmanu Margkrabství Moravského milostivě naříditi račte, aby jisté komisaře didi svědomí dobrého, správný a rozšafný na dotčený stateček můj habrovanský poslati a vypraviti ráčil, aby jak o důchodích mých, tak taky o možnosti chudých poddaných pravdivou správu vzaly a očitě všeckno spatřily, a tak po vzatý správě a spatření, rozvržení spravedlivé učiníc, contribucí mně i poddaným mým k odvozování náležitou naříditi mohly (ačkoliv podlé obdarování, a privilegie země, nejsouc na žádným sněmě táž contribucí od V. C. M. od obyvatelův žádána, mínějí pak od nich povolena, obyvatelé na takový neobyčejný ordinací, rozkazování a nařizování jí dáváním povinni nikoliv by nebyli) avšak v tyto tak nebezpečný a prudký časy, ráda spolu s jinejmi to břemeno nésti chci, a se z toho nevytahuji, (jen toliko ať se v tom rovnost a spravedlnost zachová, tak aby jeden mimo druhého ušetřen, a šanován nebyl, a z většího statku míněji, a z menšího víceji contribucí jse neukládalo. Než všickni společně podlé možnosti, a rovnosti to břemeno nésti sobě nápomocni byli, V. C. M[il]osti k milostivé ochraně poníženě jse poroučena činém. V. C. M[il]osti ponížená poddaná a sirotek, Kateřina Alžběta Zoubkovna ze Zdětína. obsah seznam příloh