1632 6.2. MZA fond G 140 sig. 238/b i.č. 526 k. 170 fol. 10-10v (s. 97-98) Ferdinand Druhý z Boží milosti volený římský císař, po všechny časy rozmnožitel říše, a uherský, český král etc. Vysoce důstojný a osvícený kníže, ujče milý. Vyrozumí L. V. z příležité Supplikaci a spisův mni includirovaných, co sobě nábožná Kateřina Alžběta z Dětína [sic], v příčině toho vložení, na vychování lidu našeho válečného stěžuje a jakého při nás v též věci opatření ve vší pokoře vyhledává. I ačkoliv neráčíme pochybovati, než že takové vložení, podlé proporciálního rozvržení, z nevyhnutedlných příčin a potřeb jest se stalo; však poněvádž suplikující patrnou nemožnost svou a lidí poddaných svých, prvé již skrze několikeré durchzuky na nejvýš zhubených předstírá, a vždy podlé nejvyžší možnosti své, a uznání jistých osob contribuirovati, a odvozovati ráda chce. Pročež nařídí to V. C. jménem a na místě našem, tu kdež náleží, aby co nejvíce možná, takové uložení a contribucí moderirované byly, a ona nad možnost svou, a lidí poddaných svých obtěžována nebyla, jakožto dále V. C. podlé dobré prozřetedlnosti a discreti své (tak aby sobě suplikující co dále v též příčině slušně stěžovati, a nás tím zanášeti příčiny dané neměla) opatřiti věděti bude, vědouce že na tom jistá vůle naše naplněna bude a my zůstáváme vedlé toho V. C. přízní naší císařskou a královskou každého času nakloněni. Dán v městě našem Vídni v pátek šestého dne měsíce února, léta Páně šestnáctistého třidcátého druhého, a království našich římského třináctého, uherského čtrnáctého, a českého patnáctého. Ferdinand obsah seznam příloh