AMB rkp. 71 - 73. Na posledním zachovaný titulní list: Kopiář Orteluov Interlocutorných a konečných na všeliké Civilis i krevní lidské pře, do měst, městeček + dědin, ku právu vyššímu města Brna vtělených, připojených a příslušejících (též i některé mezi domácími stranami při Právě domácím slove Purkrechtním) od téhož vyššího Práva města Brna, od Léta 1605 až do Léta 1616 vyšlých. Za Auřadu Písařství Pana Jiřího Hovoriusa z Vyškova, J. M. Císaře Matyáše, krále uherského a českého a slavného domu rakouského služebníka a podpísařství pana Václava Basle s obou spoluměštěnínuov města Brna. Rkp. 72, fol. 147, 3.5.1603. Do Habrovan. Přízeň naši vzkazujeme, opatrní přátelé nám milí. Na vyznání Jana Maršálka jinak Kavky v[ám] n[aučení] d[áváme] a za právo vypovídáme, že témuž Janovi Kavkovi pro přečinění jeho hrozné a skutky zlé předně dva řemeny na zádech jeho uřezané býti mají, potom mu pak i na všech oudech svých klíštěmi ohnivými trhán, kolem polámán, na sloup dán a na témž sloupě od ohně usmažen býti a tak konec převráceného života svého vzíti má podle práva. Actum v městě Brně v sobotu po svatých Filipu a Jakubu LP 1603. Rkp. 73, fol. 197-197v 19.11.1611. Opatrným Purkmistru a Starším dědiny Habrovan, přátelům našim milým Přízeň naši a všecko dobré vzkazujeme. Psaní vaše i s žalobou criminalis na Jíru Jambora a Kateřinu, manželku Jiry Sovy se vztahující, vám ku právnímu rozeznání přislanou jsme přijali a dajíc sobě oboje přečísti co v sobě obsahuje, tomu vyrozuměli. I poněvadž Právo naše ssebou přináší, že obžalovaný na každou žalobu buďto přiznáním se anebo odepřením zjevně a patrně odpovídati má a povinen jest, tuto se pak nachází, že Jíra Jambor budouc z rozdílných m..ji, totiž o uloupení ženy cizí a nenáležitého s ní obcování a se oddání, ano i strany pohrůžky aneb odpovědčí manželu vlastnímu tej Kateřiny, že jej zabíti chce, v právu obviněn, na žádnou z nich v odporu svém hned do konce žádné odpovědi nedáno. Pročež vám takovou žalobu i s penězi právními zase odsíláme a z práva poroučíme, že povolajíc obojí stranu před sebe svrchu jmenovaného Jíru Jambora k tomu, aby na každou věc obzvláštně z nichž tak obžalován jest, zjevnou a patrnou odpověď dal, jmíti budete. A to vše coby na vaše dotazování bedlivě ku (čemu ?) promlouval u prvnějšímu odporu pod právo na papír pořádně vísti dáte. Tedyž v strany Kateřiny, obviněné, takový skutek ve všem, což se jí dotejče, zachováte a přivedouc to k takovému pořádnému vyřízení, nám to v psaní vašem a pečetěném zase odešlete, tak abychom, zdali se k takovym vejstupkum a přečiněním svým zlým přiznávají, aneb jim buďto na vším nebo na díle odporují tomu všemu, podle potřeby vyrozuměti vyrozuměti a vám po věznění toho naučení pravní vydati mohli. Toto jsme vás zatím pro správu tajiti nechtěli. S tím P[án] B[ůh] s námi. Datum v městě Brně 19. Novembris Anno 1611. Rkp. 73, fol. 199v 28.11.1611. Přízeň. Kdybychom na některé při tej mezi rychtářem vašim přísežným a Jirú Jamborem nám ku právu děláno Acti ještě se nacházející nedostatky se ohledati a podle práva našeho takovéž že při pořádným žalobcem toliko vlastní manžel bejti má, takové vyměření v sobě obsahuje, postupovati, jistě bychom vám žádného naučení právního vydati pří jinou měli. Ale nechtíc této Zřízení zemskému, také pohoršiti, prošedn.. vašimi není vám příležitě mezi nahoře psanými stranami ortel odsíláme, podle kteréhož budete věděti, čím se spravit. Avšak abyste při budoucím stran dotčených ku právu doložení, vás co Jíra Sova, manžel Kateřiny (o jejížto uloupení, a s ní zlého a cizoložného života vedení Jíra Jambor obviněn) k tomu říká, ujímá-li se to své lehkomyslné manželky, aneb dá-li ji v moc práva neb ne a proč v té příčině sám nežaluje pravdivě, spraviti o tom, vám z práva poroučíme. Tak abychom budoucně tolikéž jak ze strany osoby její podle práva zachovati dáti máte, i vás vynaučiti věděli a mohli, čehož jsme vás pro správu tajiti nechtěli. S tím milost. Dat. 18. Novembris A. 1611. Týmž. Přízeň naši vzkazujem Opatrní přátelé milí. Kdež to vám žalobu Jana Janíka rychtáře vašeho přísežného a odpor Jíry Jambora, nás za naučení práva žádajíce ku právu odeslali, toto vám naučení dáváme: Poněvadž dotčený Jíra ??? Rkp. 72, fol. 368v-369, 10.12.1611 Do Habrovan. Přízeň naši vzkazujeme, Opatrní přátelé nám milí. Kdež jste nám žalobu a odpor mezi Janem Janíkem rychtářem vaším přísežným z jedné a Jírou Jamborem vězněm obžalované strany druhé s svědomím od strany žaloby uvedeným, žádajíc v tom odkaz právních vynaučení bejti ku právu odestáté, na to vám naučení dáváme: Poněvadž dotčený Jíra Jambor nad přikázáním Božím se zapomenul a Jirovi Sovovi manželku vlastní oddávanou, tak jakž sám dobrovolně se k tomu přiznal, uloudíce, pryč zavedl a s ní několiko let přebývajíce nenáležitě a cizoložně obcoval, že to Jíra Jambor při právě vážených pro takové skutky své zlé a lehkomyslnost páchanou jakožto člověk nevážný a rušitel manželstva nad ctí manželstva zapomnělý, mečem po právu sťat bejti a tak umříti má podle práva. Actum Brun. die X. Xbris Anno 1611. Rkp. 72, fol. 369, 10.12.1611. Do Habrovan. Přízeň naši vzkazujem, opatrní přátelé nám milí. Na žalobu Jana Janíka, přísežného rychtáře vašeho a odpor Kateřiny manželky Jíry Sovy, tudíž svědomí od strany žalobní ku právu složené, vám toto naučení dáváme: Kateřina vedle vlastního svého přiznání nad slibem a závazkem manželským se zapomenouce, od manžela svýho vlastního s Jírou Jamborem pryč ušla a jeho se předržíce, s ním proti přikázání Božímu po několiko let nenáležitě obcujíce v cizoložstvu přebývala a budouc předešle o to trestána i na rukojemství dána, toho přestati a takových svých zlých činův pokání činiti zanedbala, že táž Kateřina nahoře jmenovaná, pro takové přečinění své zlé, jakožto nekající od manžela svého zběhla a jiné lehkomyslné osoby se přidržejíce cizoložnice na hrdle svym ztrestána a mečem popravním sťata bejti a tak konec života svyho převráceného vzíti má podle práva. Actum Brunae die X. Decembris Anno 1611. Rkp. 72. fol. 389, 6.7.1612 Do Habrovan. Přízeň. K žádosti vaší vám oznamujem, poněvadž od porodu Kateřiny Sovovy teprva čtyry neděle minuly, že ze slušných příčin, podle předešlého vám na touž Kateřinu vydaného ortele ještě k exekuci přikračovati dáti nedáte, nýbrž mimo ten předešlý čas ještě za některou neděli strpení míti máte avšak poněvadž, to pacholátko plod její k opatření vašemu budoucně přijde, dejte nám mezi tím zprávu, jakým způsobem byste je opatřiti chtěli a mohli, aby tak pro odnětí matky vlastní v takovém jeho teprvá poznatém věku dětinskym, jemu na zdraví i životu jeho ublíženo nebylo, aneb k obojímu příčina se nedala. Čemuž když vyrozumíme, nepomineme vám jistý čas, kdybyste orteli našemu dosti učiniti měli, vložiti a toho sme vám pro zprávu k odpovědi oznámiti chtěli. Milost Boží s námi se všemi bejti rač. Dat. v městě Brně dne 6 Julii A. 1612. Rkp. 72, fol. 393, 9.8.1612 Do Habrovan. Přízeň. Z psaní vašeho jak děťátko, kteréž Kateřina Sovová s Jírú Jamborem zlé paměti na svět zplodila, po vzetí konce života dotčené Kateřiny opatřeno bejti má, sme vyrozuměli: i poněvadž takovým od vás při Anně Jamboře způsobem opatrným, dotčené děťátko netoliko při životě zachováno, ale i dobře odchováno bejti může, oznamujem vám, že již ortel právní, vám předešlé z práva vydaný nad Kateřinou vykonati dáti, dle příležitosti vaší moci budete a můžte a s tím Milost Boží s námi se všemi. Actum v městě Brně 9. Augusti Anno Anno 1612 Rkp. 72,fol. 511v, 14.2.1615 Do dědiny Habrovan. Přízeň etc. Kdež jste nám žalobu, odpor, pomluvu, domluvu v tej věci při mezi Václavem Černým a Havlem Šidlů, sousedy m[ěstečka] Rousínova žalobníky z jedné a Václavem Ujkovým z dědiny Lulče obžalovaným z strany druhé pominulých dnův ku právnímu rozeznání (nás za naučení právní žádajíce) odeslali, majíce to v svém bedlivém uvážení, vám toto naučení dáváme: Poněvadž obžalovaný k některým artikulům v žalobě proti němu vedeným se přiznává, avšak v ostatným a v podstatnějším odporuje, žalobníci pak pokudž by jim to z práva uloženo bylo, že netoliko to, či tak v žalobě proti němu vedou a strany vlámání se jim do krámův i peněz a jiných vícerých z nich pokradení, ale i mnohem víceji nežli prožalovati dali, v zlejch skutečných podezřelostí, kterýchžby se na jiných místech dopustiti jměl, na něj provésti se uvolují, že povinní sú takovému uvolení svému zadosti učiniti a žalobu svou ve všech artikulích v ní obsažených, tudíž i jiné postranné věci, kromě tejto, čili ji o nichž zminku činí, dostatečně tak jakžby při pravdě odstati mohlo, provésti a ukázati. Má-li pak obžalovaný proti tomu co promlouvati a nevinu svou z sebe svísti, tolikéž kde u koho jest se po ten čas přechovával, neb v službě zůstával, jakej obchod obživování svého vedl a jak se počestně kde a na kterém místě choval, právem ukázati, toho se jemu tolikéž nezbraňovati, nýbrž dopuštěno býti má. Staň se potom co za právo podle práva. Actum Brunae die XIIII. Februarii Anno 1615. Týmž. Na žalobu, odpor, pomluvy, domluvy, průvody a odvody v té při mezi Václavem Černým a Havlem Šidlem z Rousínova žalobníky z jedné a Václavem Ujkovým z Lulče vězněm obžalovaným z strany druhé, toto vám naučení dáváme a z práva uznáváme: Poněvadž dotčený Václav Ujků dle průvodův proti němu vedených, kterýchž náležitě z sebe neodvozuje, mimo krádež, při kterej v měst[ečku]. Rousínově přistižen, prve také v jiných krádežích shledán i o to vězením ztrestán jest; že tudy strany podobného více zlého v veliké podezření upadá: a protož pro vyzvědění jisté pravdy, dalšího podobného zlého a zdali sám ty masny krámy v Rousínově vylámal, aneb někoho za pomocníka jměl a kde ty při něm nalezené klíče a nebozíze dostal a k čemu jich více užíval, má mistrem popravním tázán bejti. Staň se potom dále co za právo podle práva. 4. Aprilis Anno 1615. P.S. Pokudž se týž Václav na prvním tázání buď k něčemu z více nežli při čemž přistižen a co se na něj provozuje, buď k jinému více zlému se znáti bude, tehdy dalšího jeho trápení zanechejte, nýbrž nám jeho vyznání ku právu odešlete. A my vás dále vynaučiti nepomineme. Nejprv však ho za sucha natáhnouti dejte a potom, uznáte-li potřebu, v mírnosti i světlo přidati můžte. Actum ut in sentenciae. Rkp. 72, fol. 512v (8.4.1615) Též do Habrovan. Na vyznání útrpné i dobrovolné Václava Ujkového, toto vám naučení dáváme a z práva vypovídáme: Že týž Václav Ujků pro své zlé skutky, jakožto člověk nekající a zjevný zloděj a škůdce lidský, na šibenici oběšen bejti a tak umříti má podle práva. Actum VIII. Apprilis Anno 1615. P.S. Ačkoliv týž Václav Ujků v svém útrpném vyznání, že by nevěděl, kde by ty osoby, na něž jakožto své, v krádežích lidem činících společníky, vyznává, bydleli a přechovávali, necméně prve nežli jemu konec učiniti dáte, na něm se strany těchž osob, kde by obyčejně a nejvíce stanoviště své mívali, ještě se dostatečně vyptati nezapomínejte. Tak, aby i oni k náležitému ztrestání připraveni bejti mohli. Actum ut in sentencia. obsah seznam příloh