 Obecní správa v Habrovanech v 17-19. století Nejdůležitější osobou na dědině byl “od nepaměti” rychtář. V Čechách již po potlačeném odporu stavů, po roce 1547, na Moravě až po Bílé Hoře, byl do královskách měst dosazován královský rychtář, střežící zájmy panovníka. Podle toho vzoru byli do vedení poddanských měst a vesnic dosazování rychtáři panští. Do pravomoci rychtáře náleželo řešení přestupků, spadajících dnes do oblasti občansko právních řízení, v závažnějších případech se pak stával veřejným žalobcem (viz kapitolu Kriminalia). Takový člověk musel být vrchností pečlivě vybírán. Jelikož jeho loajalita k panstvu byla základní podmínkou k vykonávání úřadu, odráží se starost o tento vztah i v přísaze, kterou musel do funkce nastupující rychtář složit. Text přísahy se samozřejmě vyvíjel a vrcholu poníženosti dosáhl na přelomu 18. a 19. století. Než se přísahající dobral ke konkrétním povinnostem, musel nejprve květnatě holdovat svým chlebodárcům: “Já NN přísahám Pánu Bohu všemohoucímu, že já všechny rychtářovi při obci Habrovany povinnosti pozůstávající v upřímnosti, v náklonnosti a věrnosti k vysoké a milostivé vrchnosti, vážnosti a poslušnosti naproti vrchnostenským gruntovním ouředníkům, v bedlivým zachování všech od vrchního ouřadu obdržených nařízení ...” a pak teprve mohl obsáhnout služební povinnosti: “... v zachování veřejného pořádku a pokoje, v spravedlivým porovnání všech navrhnutých rozepří a různic, v slušným zastávání vdov a sirotků, u zachování policejního dohlížení ... ochotně a bedlivě vyplniti, následovně všem spravedlivé požádání pilně vykonati chci ... v tom mi dopomáhej Pán Bůh všemohoucí.” Také purkmistr (podmistr, pudmistr) jako volený zástupce obecní samosprávy musel skládat obdobnou přísahu, ovšem zde ona “upřímnost, náklonnost a věrnost k vysoké milostivé vrchnosti” nehrála roli rozhodující. V souvislosti se zrušením poddanství (podepsáno císařem Ferdinandem V. dne 7.9.1848) bylo nutné na úřady přenést správu, týkající se do té doby záležitostí patrimoniální. Změny správy se odvíjely od Prozatímního obecního zřízení vydaného 20.3.1849 nejvyšším purkrabím Království českého hrabětem Rudolfem Stadionem. Zřízení vycházelo ze zásady “základem svobodného státu je svobodná obec” a přikazovalo obcím mimo jejich působnosti přirozené ještě působnost přenesenou, dosud vlastní státním a panským úředníkům. Reforma veřejné správy vstoupila v platnost ke dni 1.1.1850. Do té doby ještě vykonávaly správu na prvním stupni úřady patrimoniální, ale již za státní peníze. Základní územní jednotkou se stal okres, v jehož čele stál okresní hejtman. Na místě dosavadních krajů, na Moravě brněnského, hradišťského, jihlavského, olomouckého, přerovského a znojemského, ve Slezsku opavského a těšínského, byla Morava rozdělena pouze na kraj brněnský a olomoucký, Slezsko nebylo dále děleno. Brněnský kraj zahrnoval 12 okresních hejtmanství, do kterých spadalo celkem 1196 obcí, Habrovany patřily do okresu vyškovského. Přes další změny ve správním uspořádání v letech 1855 a 1860 zůstaly ve správě vyškovského okresního hejtmanství (okresního úřadu) do roku 1868. Při poslední reorganizaci v roce 1868 vznikly v rámci politického okresu Vyškov soudní okresy se správou v Bučovicích, ve Slavkově a ve Vyškově. Habrovany pak až do 1918 respektive 1949 náležely Habrovany do působnosti okresu slavkovského. Správu obce vykonával v tříletých cyklech 7 - 30členný volený obecní výbor, jenž si ze svého středu volil obecní představenstvo, sestávající ze starosty a minimálně dvou radních. Maximální počet osob obecního představenstva (včetně starosty) směl dosáhnout třetiny počtu osob v obecním výboru. Obecní výbor měl zprvu moc pouze usnášecí a dozorčí, nikoliv výkonnou. Ta náležela starostovi, jehož osobním poradním orgánem byli výborem zvolení radní. V dalších letech realizované změny zřízení (až na výjimky neveřejná zasedání, přísaha věrnosti na krajském úřadě aj.) neměly na popsané schéma podstatný vliv. K volbám roku 1861 byli voliči rozděleni podle velikosti odváděných daní do voličských sborů. Z 17.-19. století se jména zástupců obce dochovala na dokumentech, které prakticky nikdy souvisle nepřekrývají časový rámec deseti až dvaceti let. Zejména období do zrušení jesuitského řádu potřebnými doklady neoplývá, zmínky nacházíme vyloženě sporadicky. Následující přehled je zatím nejpodrobnější, jaký nám dostupné prameny poskytují. Pro začátek 17. století se musíme spokojit jen s rychtáři. Jedině díky dochovaným kopiářům soudních nálezů brněnského práva z přelomu 16. a 17. století a dokumentům z rodinného archivu Ditrichštejnů (vhodně doplňují materiály k období, kdy Kateřina Alžběta pojala úmysl odkázat své panství jesuitskému řádu ve prospěch založení nové koleje) víme, že rychtářem byl v roce 1611 Jan Janík. 1627 Jan Mitych, 1628 Jan Kopr, 1629 Jiří Čulínek (Julínek ?), 1630 Václav Kopr, 1631 Václav Šebesta. Teprve od poloviny 17. století můžeme z dostupných údajů vytvořit již poměrně přehlednou tabulku:
Prvním starostou po roce 1850 se stal Jan Kopr, podle materiálů z roku 1884 byl tehdy starostou Tomáš Režný. O datu předávání, čili obnovování úřadu habrovanského purkmistra a rychtáře nemáme konkrétní doklady. Z řady dokumentů jednoznačně vyplývá, že změny ve funkcích se nevázaly k Novému roku. Je však obtížné upřesnit, kdy se tomu tak dělo. Výše uvedená vročení tedy hlavně určují rok, ve kterém funkční období jmenovaného převažovalo. Z mnohem menšího časového rozsahu, jen asi 50 let, se nám dochovala jména radních, neboli konšelů, ve starší době nazývaných též přísežní. Přestože jsou získané informace (většinou pocházejí ze spisovny fondu bývalého velkostatku z doby Herringovy) poměrně kusé, je možné alespoň na menší ploše pozorovat pohyb osob po obecních funkcích. Samozřejmě pro důkladnější zkoumání by bylo nutné tyto osoby přesně zařadit, nejlépe podle matričních záznamů, neboť z přehledů například nevyplývá, jestli stejné jméno funkcionáře představuje v různých letech stejnou osobu (např. po časové přetržce). V letech 1791-1797 se na správě obce podíleli konšelé Alexandr Paviza a Tomáš Chalupa. Roku
další kapitola předchozí kapitola obsah oddílu hlavní přehled |