První světová válka, svobodná republika. Již po mobilizaci 1. srpna 1914 odešlo z Habrovan 51 mužů: hospodářští dělníci Josef Jelínek, Jan Němeček, František Pěček, dělníci Jan Havlíček, Tomáš Podveský, František Šoupal, kameníci Alois Hodaň, Jan Hrdinka, Richard Hrdinka, Tomáš Hrdinka, Jan Jandl, Vincenc Jandl, František Levíček, Jan Levíček, Štěpán Možný, Vojtěch Neubauer, František Obroučka, Tomáš Obroučka, Alois Pelikán, František Pelikán, Václav Pelikán, Libor Pospíšil, Simeon Režný, Václav Slaný, Pavel Švestka, Jakub Toman, Josef Vysoudil, Pavel Zouhar, Josef Zukal, Jan Žemla, rolníci Jan Bartl, Tomáš Chalupa, Josef Hořava, Vincenc Kolejka, František Kopr, Karel Musil, Tomáš Režný, Antonín Šmerda, Josef Zmrzlý, montér František Chyťa, zedníci Josef Havlíček, Josef Palouda, Petr Šmerda, Jan Zapletal, dále syn poštmistra Metoděj Pospíšil, kovář František Kaluža, krejčí Josef Přikryl, výrobci cementového zboží Alois Kopr a Bartoloměj Kopr, u vojska tehdy již byli Josef Havlíček, Josef Chyťa. Další byli odvedeni 9. září: hostinský Eduard Palíšek, kameníci František Obroučka, František Slaný, Stanislav Šoupal, pokrývači Ondřej Pernica, Tomáš Režný, rolníci Josef Bartl, Josef Hrdinka, obchodník František Kostelka, zedníci Josef Chalupa, František Skřivánek. Další odešli Bedřich Hynšt, Josef Krytinář, Simeon Pernikář, Jan Pliska, Josef Pliska, Emanuel Vintr, Josef Vintr. Dne 26. října 1914 narukovali: Karel Bednařík, František Bína, Metoděj Fritz, František Kostelka, Dominik Přikryl, František Režný, Ignác Šimáček, Antonín Škaroupka, Josef Švestka, Josef Vaněk, Ludvík Veselý, Jan Zachrla. 16. ledna 1915 dalších 5: František Čalkovský, Jan Chyťa, Antonín Kopr, František Paluda a Jan Pospíšil. 15. února byli odvedeni dvacetiletí, kteří nastoupili službu příští měsíc: Tomáš Dvořáček, Josef Hořava, František Kostelka, Tomáš Kostelka, František Obroučka, Tomáš Polach, Teodor Pospíšil, Jan Přikryl, František Skřivánek ml., František Ševčik, Jan Ševčík, František Škaroupka. O další měsíc později, 10.dubna, byli povoláni devatenáctiletí (odvedeni byli již 11. března): František Bednařík, Ondřej Fritz, František Kostelka, František Král, Josef Meitner, Metoděj Novák, Miloslav Pospíšil, František Šmerda, Vincenc Toman, Ondřej Varta. Muži domobrany ve věku 36-42 let odešli 15. května: Tomáš Bartl, Karel Paluda, Jan Pernica, Karel Zmrzlý, 12.4. František Bartl, Tomáš Drápal, Richard Malý. A odvody postupovaly neúprosně systematicky podle klíčů, dávno předtím vypracovaných vídeňskými úředníky. 21. června byli opět odvedeni další bojeschopní, odešlo 28 mužů ve věku 21-36 let: Jan Bednařík, Rudolf Čalkovský, Ludvík Doležel, Tomáš Dvořáček, František Havlíček, Tomáš Hasák, Vincenc Hasák, Tomáš Hrdinka, Josef Hudec, Pavel Chyťa, Tomáš Chyťa, Václav Chyťa, František Jelínek, Karel Kříž, Vladimír Němec, Antonín Novák, Pavel Obroučka, Petr Pavelka, František Pecina (rukoval již podruhé, neboť byl ze zdravotních důvodů poslán brzy domů), Ferdinand Pliska, Metoděj Pliska, Pavel Pospíšil, Alois Šimáček, Teodor Šmerda, Pavel Švestka, Josef Toman, Metoděj Toman, Josef Zachrdla. Dne 31. května 1915 byli na kopání zákopů nasazeni Tomáš Brtník, Antonín Dvořák, Josef Kozák a Václav Bestr. 24. června 1915 bylo odvedeno 8 osmnáctiletých, kteří odešli do pole 15. října: Tomáš Bartl, Josef Čalkovský, Jan Chyťa, Vincenc Kostelka, Antonín Neubauer, Antonín Obroučka, Antonín Paluda, Antonín Pospíšil. 9. srpna bylo odvedeno dalších 37 narozených v letech 1872-1865, kteří rukovali počátkem roku 1916. Postupně se opakovaly odvody různých ročníků do věku 50 let, nakonec byli odváděni i ti, kteří byli předtím ze seznamů pro zdravotní nezpůsobilost vyškrtnuti, protože už nikoho jiného nebylo možné odvést. Poslední odvod ročníků 1894-1899, tedy mužů ve věku 19 až 24 let, se konal 14. května 1918. Do ruských legií se dostali: řídící učitel Jakub Zapletal, učitel Bedřich Hynšt, krejčí Antonín Novák, kameník Metoděj Novák, kameník Antonín Škaroupka, tesař Tomáš Škaroupka, kameník František Pelikán, tovární dělník Augustin Novotný, kameník Simeon Režný, rolník Antonín Paluda, obuvník František Král, dělník Josef Milotinský, dělník Antonín Žemla, zahradník Jan Pospíšil, kočí Jan Přikryl. V italské legii bojovali: kameník Jan Chyťa, kameník Karel Kostelka, stolař František Polach, rolník Josef Foukal. Na ruské frontě padli: Jakub Toman, Josef Toman, Vojtěch Neubauer, František Slaný, Pavel Švestka, Metoděj Pospíšil (již 10.12.1914 v Haliči), Antonín Hasák, František Pelikán, František Meitner, František Kostelka, Jan Havlíček a František Vysoudil. Na italské Jan Bednařík, Alois Hrdinka, Josef Jelínek, František Havlíček, na srbské Jan Jandl. Doma zemřeli Simeon Malý, Karel Zmrzlý, Josef Doležel, Josef Zukal, Jan Trnka a František Šmerda. Za nezvěstné byli prohlášeni Pavel Chyťa, Antonín Pavelka, František Pecina, Karel Richter a František Zachrla, všichni na ruské frontě; na italské Josef Vaněk. Celkem 29 osob. Velmi brzy po vypuknutím války klesl zájem o papírové peníze. Lidé bankovky považovali za znehodnocené a nechtěli je přijímat. Proto již 13. srpna 1914 vydalo okresní hejtmanství ve Vyškově vyhlášku, která připomínala povinnost obyvatel přijímat i papírové peníze, a to pod tresty. V souvislosti s válečnými událostmi v Itálii byli ze strategických důvodů vystěhováváni rakouští obyvatelé z Tyrolska. Do Habrovan přibylo v květnu 1915 19 vystěhovalců z jižních Tyrol, kteří byli ubytováni ve staré škole. U Kyjova a Mikulova vznikla celá baráková města. Podobně byli evakuováni lidé z Haliče, ale do Habrovan nebyl umístěn nikdo. Soupisy zásob prováděly komise, jejichž členy byli většinou místní učitelé, v Habrovanech tuto nepopulární práci vykonával nadučitel František Bujárek. V květnu 1915 bylo nutné začít s rozdělováním mouky pro nezaopatřené obyvatelstvo. Jelikož někteří členové obecního výboru byli povoláni na vojnu, byli do výboru povoláni náhradníci Josef Fibinger, Pavel Kostelka, František Šmerda, Matěj Švestka a Josef Vejchoda . Ke dni 27.6.1915 upsala obec na druhou válečnou půjčku 5 000 korun kmenového jmění uloženého u c. k. spořitelny ve Vídni. Za srpen 1915 bylo rozděleno 50 q obilí. V listopadu 1915 podle nařízení okresního hejtmanství ve Vyškově měla obec dodat pro zásobování Brna 100 q brambor za maximální cenu 8 K plus dovozné. Nikdo se k dodávce dobrovolně nepřihlásil, takže povinnost dodávky byla rozdělena mezi producenty podle osázené plochy. Dne 26.11.1916 byla vypsána již 5. válečná půjčka obecní výbor ustanovil pro její realizaci zařizující (akční) výbor ve složení Tomáš Varta, Jiří Pospíšil, Josef Vejchoda, Simeon Vacula, František Bujárek, Pavel Drápal, Edmund Fritz, Matěj Švestka a Tomáš Režný. Podle majetkových poměrů občanů vypracovali tzv. rozvrhovací plán vybírání obnosu, který vydal cca 19 000 K. K tomu účelu byla pořádána i přednáška řídícího učitele Františka Bujárka o významu a způsobu upisování válečných půjček. Půl roku poté, 28.5.1917 upsali představení obce na 6.válečnou půjčku 40 000 K. V srpnu 1917 byl v Habrovanech zřízen sirotčí fond pro sirotky po padlých vojínech se základním jměním 200 K. Když byla v listopadu 1917 byla vypsána 7. válečná půjčka, obec ji nakonec akceptovala, ale těch 40 000 K bylo pro obec na samé hranici únosnosti (roční rozpočet 1917 činil v příjmech 2 857 K, ve vydáních 11 364 K, deficitní byl již několik let). Přestože všichni učitelé dostali příkaz agitovat pro ni mezi obyvatelstvem, pro celkovou platební neschopnost lidí byl výsledek zanedbatelný. Půjčky byly upisovány u Poštovní spořitelny. Situaci za války vystihuje i fakt, že obecní účty za rok 1915 byly předloženy ke kontrole až při zasedání zastupitelů 3.2.1918, za léta 1916 a 1917 na schůzi 20.2.1918 (teprve rok 1917 skončil přebytkem 2649 K 46 h). 3.6.1918 schválil obecní výbor dar 300 K na stavbu Národního divadla v Brně, 30.6.1918 upsala obec na 8. válečnou půjčku 2000 K. Po převratu byl starostou zvolen Simeon Vrbík, po jeho odstoupení 4.11.1919 František Kopr. V březnu 1920 byl na poště zaveden telefon. Ve dnech 15.-16.2.1921 bylo provedeno sčítání lidu: Habrovany měly celkem 958 obyvatel, 442 mužů a 516 žen. 953 občanů se hlásilo k československé národnosti, 5 k německé, bylo zde 955 římských katolíků, 1 evangelík, 2 bez vyznání, 199 domů s 226 byty, 551 ha polí. 16.9.1923 se konaly obecní volby. V Habrovanech se o hlasy voličů ucházeli kandidáti na 6 kandidátních listinách: za stranu republikánskou, komunistickou, lidovou, sociálně demokratickou, socialistickou, jedna kandidátka byla občanská (dnes bychom řekli nezávislý kandidát). Proti volbám byly podány námitky kvůli změně na občanské kandidátce a volby se tedy opakovaly 2.12. Po dalším protestu lidové strany získaly nakonec kandidátky následující počet mandátů: lidová 5, republikánská 4, komunistická 3, soc. demokratická 1, občanská 1. Starostou se stal kandidát republikánské strany Tomáš Drápal (†21.11.1953), jeho náměstkem Tomáš Varta, radními Josef Malík, Jan Bartl a Vincenc Jandl. V roce 1924 byl parcelován zdejší velkostatek. Svou celkovou rozlohou 1 116 ha zaujímal mezi ostatními statky na Vyškovsku 10. místo z 19 (pouze 1,29% z celkového území okresu), rozlohou zemědělské půdy (330,5 ha, t.j. 29,6% své rozlohy) až místo 16. Výsledky pozemkové reformy ukazují, jak byla nedůsledná. Na Habrovany připadalo z celkové plochy 330,5 ha zemědělské půdy 73 ha a z toho bylo pro drobné nabyvatele zabráno pouhých 14 ha, což bylo sotva 19,2% habrovanské části zemědělské půdy. Část (42 ha, t.j. 57,5%) zemědělské půdy původně Gomperzova statku v Habrovanech si 1.10.1924 pronajal na 12 let poslanec Simeon Vacula. Původnímu vlastníkovi, Dr. Filipu Gomperzovi, bylo ze záboru propuštěno 27,5 ha z celkových 330,5 ha zemědělské půdy, což činilo 8,3% původní plochy. Největší část zemědělské půdy habrovansko-hlubočanského statku ležela v Hlubočanech, celých 231,5 ha, dosud v pronájmu vyškovského cukrovaru. Z toho získal Filip Gomperz pouhé 3 ha. Vzniklý zbytkový statek Hlubočany se 173 ha zemědělské půdy koupil Josef Podivínský, zbytkový statek Terešov (42 ha) J. Hytych. Největší pozemky byly Filipu Gomperzovi propuštěny ze záboru v lesním hospodářství, kdy z celkové výměry 692 ha, většinou lesního porostu, mu zůstalo 682,5 ha. Ze záboru byla dále propuštěna cihelna v Lulči a habrovanský zámek s parkem. Ze 6 zaměstnanců velkostatku postižených reformou byli dva zaopatřeni přidělenou půdou, další 3 finančním odškodným a poslednímu byla přiznána penze. 14 ha zemědělské půdy v Habrovanech bylo rozděleno 21 novým vlastníkům za cenu pohybující se v rozmezí od 2 100 do 7 200 Kč za hektar, podle kvality. Velký rozruch vyvolala skutečnost, že pole dostali i někteří rolníci, kteří již polnosti vlastnili. V roce 1922 zakoupila obec od velkostatku 1000m2 pole kvůli rozšíření již nedostačujícího hřbitova, celková cena pozemku činila 1000,- Kč. Se stavbou zídky se ale začalo až na podzim roku 1924 a na jaře příštího roku byla zhotovena železná ohrada. V červnu 1925 se začalo s elektrifikací obce. Jednání o ní probíhala již v roce 1919, ale bez kladného výsledku. Elektrifikace stála celkem 245 000,- Kč. Slavnostní uvedení místní sítě do provozu bylo provedeno dne 9.8.1925. Počátkem roku 1926 byla v dosavadní obecní kanceláři umístěna pošta a kancelář přemístěna do záložny. Obyvatelé ulice Vinohrádek si za přispění obce pořídili v r. 1927 vodovod za 30 000,- Kč, v ulici Cikánov bylo položeno hlavní potrubí ze studny Balatka v říjnu. Obecní volby se konaly opět 4.3.1928. Republikánská strana získala 3 mandáty, komunisté 3, živnostníci 2, lidovci 2, národně socialistická strana 2, strana křesťansko sociální 1, sociálně demokratická 1, občanská kandidátka rovněž 1 mandát. Volba představenstva byla 25.3., zvoleni byli: starosta Antonín Novák, náměstek Josef Meitner, 1. radní Tomáš Hrdinka, 2. radní Tomáš Dvořáček, 3. radní František Zouhar. Dne 30.5.1929 odešel řídící učitel Jakub Zapletal na odpočinek do Vyškova a za kronikáře byl na schůzi zastupitelstva 9.4.1929 zvolen zednický a tesařský mistr Martin Jelínek (*14.6.1896 Tučapy, 17.11.1924 si vzal Annu Koprovou, dceru zemřelého hostinského Tomáše Kopra). Zima 1928-1929 byla krutá. Pro třeskuté mrazy bylo v době 18.-28. února zakázáno vyučování. 2.12.1928 volby do nově ustanovených okresních a zemských zastupitelstev. Zanikl tak Zemský národní výbor, silniční výbory a okresní politické správy, místo nich vznikly okresní úřady a zemské zastupitelstvo. Pravomoc rozhodování o hospodaření obcí přešla ze zemského výboru na okresní zastupitelstvo. Od dubna 1929 získala firma Josefa Potrusila z Olšan koncesi k provozování pravidelné autobusové dopravy na lince, vedoucí z Olšan přes Habrovany a Vážany do Rousínova. Spojení umožnilo lepší podmínky dojíždění do práce mnoha dělníkům, kteří chodili za každého počasí pěšky na vlak. Dne 9.5.1929 byli zvoleni do místní školní rady starosta Antonín Novák (za stranu živnostenskou) jako předseda, místopředsedou rolník Tomáš Drápal (za stranu republikánskou). V souvislosti s velkým vojenským cvičením navštívil Habrovany dne 31.8.1929 vrchní velitel francouzské armády maršál Henry Philippe Pétain (v novinách Den je chybně uvedeno jeho jméno A. T. Pétain, v obecní kronice je chybné datum 10. října, ve školní kronice je místo Pétaina chybně uveden maršál Ferdinand Foch, který zemřel 20.3.1929). Pétain přijel z Macochy v 19,30, asi ve 21,00 odjel do Brna. Za obec jej přivítal starosta Antonín Novák, náměstek starosty Josef Meitner, člen zastupitelstva Tomáš Drápal (předseda starostenského odboru vyškovského okresu) a stavitel Martin Jelínek. Pétain byl mimo jiné obránce Verdunu a čestný předseda Napoleonské výstavy ve Slavkově. Jeho návštěvu v Habrovanech zařídil generální ředitel brněnské Zbrojovky Klement Růžička. Dne 27.10.1929 se konaly předčasné volby do Národního shromáždění a Senátu. Volilo 568 voličů z 616, t.j. 92%, další 3 hlasy byly neplatné (91,5% platných). V Habrovanech byly volební výsledky následující: Kandidátka č. 1 Komunistické strany Československa získala 135 hlasů, č. 3 - Wohlgemeinschaft 1 hlas, č. 5 - Politická strana židovská 1 hlas, č. 8 - Československá strana národně sociální 100 hlasů, č. 10 - Československá sociálně demokratická strana dělnická 46 hlasů, č. 13 - Národní demokracie 3 hlasy, č. 14 - Československá strana lidová 81 hlas, č. 15 - Československá strana republikánská 122 hlasy, č. 16 - Československá strana obchodníků středostavovských 73 hlasy, č. 18 - Slovenská ľudová strana 1 hlas, č, 19 - Deutsche Nationalpartei 1 hlas. Do senátu byl z 542 odevzdaných 491 platný hlas. Kandidátka č. 1 Komunistické strany Československa získala 115 hlasů, č. 8 - Československá strana národně socialistická 80 hlasů, č. 10 - Československá sociálně demokratická strana dělnická 42 hlasy, č. 13 - národní demokraté 1 hlas, č. 14 - lidovci 70 hlasů, č. 15 - republikáni 110 hlasů, č. 16 - živnostníci 66 hlasů, č. 17 - Deutsche christlich soziale Volkspartei 1 hlas, č. 18 - Hlinkovci 1 hlas, č. 19 - Deutsche Nationalpartei 5 hlasů. Dne 21.2.1930 resignoval na všechny funkce starosta Antonín Novák, neboť mu výkon těchto funkcí znemožňovala nemoc. Naúčastnil se tak ani oslav 80. narozenin presidenta Masaryka. V předvečer výročí se konal lampionový průvod od zámku na Náměstí. Ráno 7. března měl řídící učitel Koukal ve škole přednášku o Masarykové životě a významu. Děti přednesly pásmo recitací a tanců. V 10,30 začala v sále hostince slavnostní schůze obecního zastupitelstva, které předsedal místo odstoupivšího starosty radní Tomáš Hrdinka. Mimo rozhodnutí o vybudování pomníku padlým hrdinům světové války byl odhlasován návrh na pojmenování ulic: dosavadní název nový název Náměstí Masarykova náves V ulici ulice Zámecká Kočov k Olšanům Komenského Kočov ke Kostelkům Havlíčkova Habrovec Žižkova Vinohrádek Husova Vinohrádek Pod bránou Cikánov Jiřího z Poděbrad Cikánov Rašínova Večer uspořádal Sokol akademii. Oslav presidentových narozenin se neúčastnili komunisté. 16.3.1930 byla provedena volba starosty. Zvolen byl kandidát za stranu republikánskou, rolník Tomáš Drápal. Živnostenská strana podala rekurs (odvolání), který byl zamítnut, jelikož jej měli podat voliči, nikoliv politická strana. 6.4.1930 zahájil provozování osobní a nákladní dopravy Josef Hasák. Před 5.7. toh roku byl zbudován pomník padlým, u kterého se nadále odbývaly slavnosti. 5.7.1930 se v obci konala vzpomínková oslava Mistra Jana Husa, odpoledne sehráli sokolští ochotníci divadelní hru Kostnické plameny. Na oslavy 28.10. nacvičili hru Poprava Kudrnova. K 1.12.1930 bylo opět provedeno sčítáni lidu. Habrovany měly k tomu datu 999 obyvatel, ve 128 domech, 498 mužů a 501 žen, 950 římských katolíků, 35 příslušníků Církve československé husitské, 14 bez vyznání. V obci byl též 1 Němec a 8 negramotných. V roce 1930 byla ještě provedena rekonstrukce silnice z Rousínova, v květnu 1931 cesta Na vinohrádku vedoucí ke hřbitovu a lomu. Světová hospodářská krize se téměř nedotkla habrovanských dělníků v místním a olšanském kamenolomu, hůře na tom byli rolníci v důsledku poklesu reálných výkupních cen obilí. Také kvůli epidemii slintavky a kulhavky na dvoře Simeona Vaculy a Aloise Šimáčka byla obec nějaký čas izolována, nesměly se konat žádné zábavy ani divadla. Dne 17.3.1931 zemřel Pavel Drápal, starosta v letech 1905-1911. Ještě téhož roku, 2.8.1931 zemřel Antonín Novák, legionář, starosta v letech 1928-1930. 30.8.1931 se konalo první představení kina, které zřídil místní Sokol. Za dva měsíce, 25.10. však došlo při promítání k výbuchu, ke zranění obou promítačů a pro škody na zařízení byl provoz obnoven 8.11.1931. Dne 27.2.1932 vypsal Okresní úřad ve Vyškově volby do obecního zastupitelstva na 20.3.1932. Proběhly v hostinci Eduarda Palíška. Volilo 583 habrovanských voličů. Kandidátka č. 1 - Strana republikánská - získala 77 hlasů a tím 2 mandáty do obecního zastupitelstva, kandidátka č. 2 Strany čsl. socialistické 63 hlasy a 1 mandát, kandidátka č. 3 (občanská) 63 hlasy a 2 mandáty, kandidátka č. 4 (občanská) Martina Jelínka 50 hlasů a 1 mandát, občanská kandidátka č. 5 Pavla Bartla 51 hlas a 1 mandát, kandidátka nezávislých dělníků č. 6 získala 40 hlasů a 1 mandát, kandidátka č. 7 Lidové strany 82 hlasy a 2 mandáty, kandidátka č. 8 (KSČ) získala 65 hlasů a 2 mandáty, kandidátka č. 9 (agrární strana II.) 56 hlasů a 2 mandáty, č. 10 - kandidátka živnostníků obdržela 41 hlas a 1 mandát. Zvoleni byli v následujícím pořadí: 1. Tomáš Drápal, Tomáš Dvořáček, 2.František Pelikán, 3. Josef Fibinger, Teodor Šmerda, 4. Martin Jelínek, 5. Pavel Bartl, 6. Josef Meitner, 7. Tomáš Hrdinka, Tomáš Varta, 8. Josef Havlíček, František Kříž, 9. Simeon Vacula, 10. František Paluda. V neděli 3.4.1932 byl ze zvoleného zastupitelstva volen starosta, jeho náměstek a obecní rada. Starostou byl zvolen rolník Tomáš Drápal, náměstkem stolař Josef Fibinger, radními kameník František Paluda, rolník Tomáš Hrdinka a dělník František Kříž. Na nezaměstnané přispíval okresní úřad příděly chleba a poukázkami na zboží v hodnotě 10 Kč. mimo lihoviny. Počátkem roku pro nedostatek objednávek kamene pozastavil činnost na neurčitou dobu Králův lom v Olšanech i habrovanský lom družstva legionářů. V roce 1934 byl opět v činnosti kamenolom Družstva kameníků. Paradoxně podporovala nezaměstnanost obec tím, že jen na tento rok vyčlenila 5 000 Kč ze svého rozpočtu na podporu nezaměstnaných, ať formou finanční pomoci či na vytváření umělé zaměstnanosti. Byly v tomto rámci prováděny nouzové práce, jako prohazování potoka k Rousínovu, kde bylo po několik dnů najato 62 lidí za denní mzdu 15 Kč. Nezaměstnaní v obci, závislí pouze na podpoře, dosáhli koncem roku 1933 rekordního počtu 107. Špatná ekonomická situace se výrazně projevila zejména na stavební činnosti v obci. V tomto roce byl postaven pouze jeden nový dům, jeden upraven a u kostela byl otevřen nový obchod se smíšeným zbožím. V roce následujícím se situace výrazně nezlepšila, byly postaveny jen 3 domy. V lednu 1935 se Tomáš Drápal vzdal funkce starosty, tou byl nadále pověřen jeho náměstek Josef Fibinger. 12.2.1935 byly vypsány volby starosty, náměstka a rady. Starostou byl zvolen Martin Jelínek, náměstkem Josef Fibinger, radními Tomáš Julínek, Emil Kříž a Teodor Šmerda. Proti volbám byly podány námitky, které byly v případě starosty a náměstka zamítnuty a konala se tedy jen volba radních. Zvoleni byli opět Tomáš Julínek, Emil Kříž, jen místo Teodora Šmerdy Jan Burian. U příležitosti oslav 85. narozenin presidenta T. G. Masaryka bylo na návrh starosty Martina Jelínka usneseno, aby byl president Masaryk jmenován čestným občanem Habrovan. President za své jmenování poděkoval osobním přípisem ze 14.8.1935. Další volby do poslanecké sněmovny a senátu se konaly 19. května 1935, o týden později do okresního a zemského zastupitelstva. V prvních byly výsledky politických stran téměř shodné. Republikáni v Habrovanech získali pro poslaneckou sněmovnu 28,55 a pro senát 30,29 % hlasů, lidovci 24,83 a 28,19 %, komunisté 17,91 a 17,33 %, socialisté 9,46 a 7,81 %, živnostníci 8,28 a 7,81 %, sociální demokracie 7,43 a 6,1 %, fašisté 1,86 a 2,29 %. V druhých volbách se pořadí prvních stran nezměnilo. Republikáni získali 32,2 a 32,14 %, lidovci 28,09 a 27,14 %, komunisté 15,38 a 15,89 %, socialisté 8,05 a 6,96 %, živnostníci 7,51 a 7,86 %, sociální demokracie 4,65 a 5,36 %. Proti předcházejícím volbám uspěla v Habrovanech na rozdíl od fašistů strana národního sjednocení s výsledkem 2,5 a 2,68 %. Fašisté nepřekročili hranici 2%. V roce 1935 nebyl postaven ani jeden nový dům, stavební práce se soustředily jen na menší opravy a úpravy hospodářských budov. V tomto roce opět omezilo činnost pro finanční potíže Družstvo kamenolomu. Tím samozřejmě ještě více vzrostla nezaměstnanost v obci. Lidem bez práce byly každý měsíc přidělovány peněžní poukázky v ceně 10 korun a v naturáliích chléb, na vánoce dostali nezaměstnaní příděl mouky a tuku. Obec tehdy sáhla po již osvědčeném prostředku. Na jaře 1936 byla zbudována požární nádrž o rozměrech 8 x 12 m, hluboká 1,2 m. Stavba trvala 4 týdny a účastnili se jí všichni místní nezaměstnaní, t.j. 140 lidí. První 2 týdny dostávali všichni denně stravovací lístky po 15 korunách plus 5 Kč od obce, třetí a čtvrtý týden lístky po 10 Kč s 5 Kč od obce. Celkové náklady na materiál a mzdy dosáhl sumy 11 651,40 Kč. Simeon Vacula za zakoupený statek Dr. Gomperze zaplatil obci dávku z přírůstku na hodnotě (dnes daň z přidané hodnoty) ve výši 19 000 Kč. Během roku 1936 se začala ve Vyškově stavět nová kasárna a tato stavba poněkud snížila stav nezaměstnaných v okolí. Do výslužby odešel obecní ponocný a hrobař Blažej Kostelka, byl za něj jmenován Josef Pliska za měsíční plat 120 Kč. Po zvolení starostou byl Martin Jelínek plně vytížen novými povinnostmi, které mu nedovolovaly psát obecní kroniku, takže byl novým kronikářem ustanoven stolař Josef Meitner. Při květnové mobilizaci 1938 byli z Habrovan povoláni František Varta, Václav Bestr a učitel Urbánek.V květnu byly vypsány obecní volby na 12. června 1938. Na návrh Národní rady svolal starosta Martin Jelínek 24.5.1938 zástupce všech politických stran v obci za účelem vytvoření jednotné kandidátky, aby mohly být uspořené peníze věnovány na fond obrany státu. Bohužel 28.5. byla dohoda zmařena pro odpor komunistů. Bylo tedy postaveno 11 kandidátek. Při rozdělování 15 mandátů se spojily kandidátky do tří celků: kandidátky republikánské strany s občanskou kandidátkou Drápalovou, kandidátky strany lidové s občanskou Fibingerovou a kandidátky stran sociálně demokratické, živnostenské a národně socialistické s komunistickou. Utvořily se přibližně stejné bloky po pěti mandátech. Za republikány byl zvolen Josef Chalupa, František Šmerda, Tomáš Dvořáček, Jan Burian (zvolen starostou), za stranu lidovou zemědělskou František Pilát a Josef Švestka, za lidovou odborovou František Bína, František Jelínek a Jan Hádek, za národní socialisty Antonín Neubauer a František Pelikán, za komunisty Antonín Novák, Matěj Havlíček a František Pelikán. 27. září byla vyhlášena mobilizace, rukovali všichni muži do 40 let. Navíc do obce přišlo vojsko, vojáci byli ubytováni v Palíškově a Hasákově hostinci. Od 1.10.1938 do 10.10. byla odevzdávána území Sudet “dohodnutá” v Mnichově. 5.10.1938 odstoupil president Dr. Edvard Beneš, 30.11.1938 zvolen Dr. Emil Hácha, ministerským předsedou se stal Rudolf Beran. Koncem roku byly rozpuštěny politické strany, vytvořena Národní jednota a Národní strana práce. Počátkem roku 1939 bylo na zámku přechodně ubytováno 19 uprchlíků z Němci zabraných Sudet. další kapitola předchozí kapitola obsah oddílu hlavní přehled