 Sloučené obce. Rok 1960 byl v mnohém ohledu přelomový. V ústavě byla článkem 3 zakotvena vedoucí úloha komunistické strany ve společnosti, která se začala nazývat socialistickou. Lev ve státním znaku dostal místo královské koruny rudou pěticípou hvězdu, na slovenském štítku nahradila partyzánská vatra původní cyrilometodějský kříž. Znak sám byl vtěsnán do tvaru husitského palcátu, který heraldika do té doby neznala. Největší změny se týkaly systému státní správy. Podle zákona č. 36/1960 o územním členění státu byla struktura státní správy redukována o jeden stupeň. Zanikly soudní okresy, územně správní jednotkou se stalo 111 okresů (plus hlavní města Praha a Bratislava), které přibližně odpovídaly předchozím okresům politickým, podřízené správě 10 krajů a toto členění vydrželo následujících 30 let. Tendenci slučování, integrace, vyjadřoval i §16 zákona o slučování obcí, podle kterého měla být správa nově vzniklých integrovaných obcí znatelně efektivnější, zejména v případech obcí maličkých či vzdálenějších od přirozených center. Mimo Habrovany-Olšany vznikly na vyškovském okrese obecní celky Bohdalice-Kozlany, Hostěrádky-Rešov, Hoštice-Heroltice, Komořany-Podbřežice, Krásensko-Podomí, Medlovice-Rybníček, Milonice-Uhřice, Nížkovice-Heršpice, [Moravské] Prusy-Boškůvky, Račice-Pístovice, Rostěnice-Zvonovice, Rychtářov-Lhota, Vážany-Vítovice a Velešovice-Holubice. Místními částmi Bučovic se staly Kloboučky, Černčín a Vícemilice, Čechyně, Kroužek, Rousínovec a Slavíkovice se staly místními částmi Rousínova. Volby do obecních zastupitelstev se konaly 12.6.1960. Na ustavující schůzi MNV sloučených obcí Habrovany-Olšany dne 24.6.1960 v sále hostince “U Hasáků” v Habrovanech. vystoupili nově zvolení členové MNV: Radoslava Bezděková, Stanislav Divílek, Božena Hodaňová, Tomáš Chalupa, Oldřich Konečný, Marie Kopečková, Josef Kramář, Vítězslav Kuběna, Josef Musil, Ladislav Němec, Antonín Neubauer, Oldřich Pleva, Antonín Pytela, Zdeněk Reich, Karel Richter, Karel Růžička, Jaroslav Valehrach, Jan Vrbík, Anna Vysoudilová, pro nemoc byla omluvena Božena Valtrová. Za předsedu MNV byl navržen a zvolen Karel Richter, zastával přitom funkci předsedy bezpečnostní a trestní komise. Místopředsedou se stal Karel Růžička, tajemníkem Oldřich Konečný, předsedou zemědělské komise rostlinář JZD Tomáš Chalupa, předsedou finanční a plánovací komise Ladislav Němec, předsedou kulturní a školské komise Vítězslav Kuběna, předsedkyní zdravotní a sociální komise Anna Vysoudilová, předsedou komise stavební a místního hospodářství Jaroslav Valehrach. Všichni byli zvoleni jednohlasně, všichni funkce přijali. Ve sloučeném MNV zastupoval Habrovany předseda Karel Richter, dále Radoslava Bezděková, Stanislav Divílek, Božena Hodaňová, Tomáš Chalupa, Vítězslav Kuběna, Oldřich Pleva, Zdeněk Reich, Jan Vrbík a Anna Vysoudilová, z Olšan byli tajemník Oldřich Konečný, Marie Kopečková, Josef Musil, Ladislav Němec, Karel Růžička, Jaroslav Valehrach a Božena Valtrová. Sloučená obec nyní čítala 1425 obyvatel: 620 mužů a 805 žen. Další obecní volby se konaly v červnu 1964. Předsedou MNV se tehdy stal Oldřich Konečný z Olšan, místopředsedou Karel Richter, tajemníkem Stanislav Viktorin. Funkcionáři zastupitelstva: Ladislav Němec jako předseda finanční komise, Karel Trnavský jako předseda komise zemědělské, Ing. Jaroslav Valehrach se stal předsedou komise pro výstavbu, Anna Vysoudilová předsedkyní komise sociálně zdravotní, Josef Musil předsedou kulturní komise a Karel Růžička předsedou komise pro veřejný pořádek. Ostatní členové MNV: Antonín Černý, Alois Daněk ml., Stanislav Divílek, Ing. Zdeněk Hotař, Tomáš Chalupa, Marie Iwoniaková, Miloslav Khůl, Tomáš Kolejka, Marie Kopečková, Josef Kramář, František Kranich, Antonín Masařík, Květa Peterková, Zdeněk Reich, Miroslav Růžička, Jaroslav Salzburger, Miroslav Ševčík, Jaroslav Valehrach ml. V roce 1966 v rámci celostátní akce požadoval ONV, aby obec zajistila jeden byt pro nastěhování cikánské rodiny. Pro odpor majitelů bytů se však nepodařilo úkol splnit. V roce 1968 ve funkci předsedy MNV zastupoval nemocného Oldřicha Konečného Karel Richter, neboť volby do národních výborů, plánované původně na květen, byly kvůli politickým změnám odloženy. Až téměř po roce byl do funkce zvolen Ing. Jaroslav Valehrach z Olšan. Okresní národní výbor ve Vyškově udělil obci Habrovany- Olšany za výsledky v socialistické soutěži za rok 1969 čestné uznání. Koncem toho roku byla nově utvořena organizace Národní fronty, jejím přesedou se stal Josef Adam. Další volby do národních výborů se konaly 26.11.1971. Předsedou MNV se stal opět Ing. Jaroslav Valehrach, místopředsedou Eduard Trnavský a tajemníkem Stanislav Valehrach. Finančním referentem byl zvolen Jaroslav Valehrach, jako stavební referent Karel Pernica, zemědělským referentem Ing. Milan Chládek, sociální referentkou Drahomíra Mezníková, jako referent pro veřejný pořádek Josef Sotolář a referent kulturní Josef Musil. Poslanci za Habrovany se stali Miroslav Gottwald, Marie Iwoniaková, Jiljí Kalvostr, Bohumil Říha a Stanislav Viktorin, z Olšan Lubomír Hrdinka, Josef Koudelka, Marie Konečná, Josef Mikulec, Josef Němec, Eliška Skřepková a František Vévoda. Jako uvolnění funkcionáři pracovali v Habrovanech administrativní pracovnice Marie Iwoniaková a v Olšanech tajemník Stanislav Valehrach. Od května 1973 nastoupila v Olšanech administrativní pracovnice Marie Dundálková roz. Šafránková. Volby 22.10.-23.10.1976. Volič opět dostal kandidátky do Sněmovny lidu, Sněmovny národů, České národní rady, Krajského národního výboru v Brně, Okresního národního výboru ve Vyškově a Místního národního výboru v Habrovanech. Předsedou MNV se znovu stal technik ONV ve Vyškově Ing. Jaroslav Valehrach (zároveň předsedou stavební komise), místopředsedou ředitel Odborného učiliště Zbrojovky Vyškov Eduard Trnavský, tajemníkem stávající tajemník MNV Stanislav Valehrach. V radě MNV Habrovany - Olšany zasedli Ing. Milan Chládek (předseda zemědělské komise), ředitel základní školy Bohumil Říha (předseda komise kulturní a školské), Alois Rozčínský (předseda komise pro veřejný pořádek), Karel Pernica (předseda finanční komise), Eliška Skřepková (předsedkyně komise sociální a zdravotní), Marie Konečná a Marie Kostelková. Ostatní členové - poslanci MNV: Zdena Bartošíková, Jan Čalkovský (předseda Občanského výboru pro Habrovany), MNV Marie Dundálková, Tomáš Chalupa, Marie Kolejková, Jan Korčian, Jaromír Luska, Josef Mikulec, Tomáš Němec (předseda Občanského výboru pro Olšany), Pavel Polák, František Pořízek, ředitelka mateřské školy v Olšanech Eva Seďová, Oldřiška Severová, Božena Šmerdová, Jaroslav Valehrach, Ladislav Vysoudil. Z Habrovan kandidovala a do řad poslanců ONV byla zvolena Ludmila Růžičková. V roce 1978 obdržel místní výbor NF čestné uznání z okresního výboru v hodnocení májových a jiných oslav. 14.2.1979 zemřel náhle na lyžařském zájezdu v Jeseníkách místopředseda MNV a ředitel Odborného učiliště odštěpného závodu Zbrojovka n. p. Vyškov Eduard Trnavský ve věku 53 let (*25.12.1926). Byl nositelem státního vyznamenání Za vynikající práci (1975). Při rekonstrukci MNV byl na funkci místopředsedy jmenován Karel Pernica, který byl tím uvolněn z funkce předsedy finanční komise. Novým předsedou finanční komise se stal dosavadní předseda zemědělské komise Ing. Milan Chládek a jeho stávající funkci převzal Tomáš Chalupa, dosud člen zemědělské komise. Do Sboru pro občanské záležitosti (SOZ) byli za Eduarda Trnavského jmenováni Karel Pernica a Radoslava Bezděková. Práce rady a komisí MNV. Na konci 70. let se 11členná rada scházela průměrně dvacetkrát ročně, čtyřikrát ročně byla projednávána činnost všech komisí. Jednou za dva měsíce bylo svoláváno plénum MNV. Kvůli práci na směny, nemocem a jiné absenci se všech 27 poslanců nesešlo téměř nikdy. Velmi dobře byla hodnocena práce komise sociálně zdravotní, jejíž předsedkyní byla Eliška Skřepková. Komise měla na starosti péči o občany jednak přestárlé a nemocné (v roce 1979 žilo ve sloučené obci 358 důchodců s průměrným důchodem téměř 1000 Kčs), jednak mladistvé občany, hygienu v obcích, kontrolu zásobování prodejen potravinami, kontrolu nadojeného mléka a jeho skladování. Komise se starala o celou agendu žádostí o důchody. Roku 1979 byl na č. 274 otevřen Dům pečovatelské služby. Do domovů důchodců odcházeli občané nadále do Vyškova, Brna a Nových Hvězdlic. K Vánocům přidělovala sociálně zdravotní komise sociálně nejslabším, osamoceným a nejstarším důchodcům potravinové balíčky. Roku 1979 v hodnotě 2000 - 3200 Kčs. Jednou z nejzávažnějších činností komise byla péče o výchovu dětí a mládeže z neúplných rodin, každým rokem bylo projednáno a realizováno několik adopcí a případů opatrovnické péče. Komisi veřejného pořádku předsedal Alois Rozčínský, měla 8 členů, po 4 z Habrovan a Olšan, z každé obce zde byl zástupce za MO KSČ, PO a PS VB. Komise prováděla přede žněmi a při žních prohlídky JZD, kontroly výmlatových středisek a kombajnů na polích, ke kterým byli zváni zástupci JZD a o kontrolách byly pořizovány protokoly. Komise s orgány VB sledovala plnění vyhlášky o ochraně životního prostředí, vodních zdrojů, veřejného pořádku a požární ochraně, řešila stížnosti občanů. Ty se týkaly ponejvíce znečišťování místní komunikace nákladními auty místních kamenolomů. Při zjištění viníka byl tento trestán pořádkovou pokutou podle dopravní vyhlášky, v opačném případě odklízel spadané kamení kamenolom na svůj náklad. V popisu práce měla KVP také sledování vyhlášky o prodeji alkoholu a tabákových výrobků a sledování chování dětí problémových rodin. Kulturně školská komise byla v roce 1979 druhá nejlepší na okrese. Jejím předsedou byl Bohumil Říha. Hlavním úkolem komise bylo zabezpečování a kontrola realizace Jednotného plánu kulturně vzdělávací činnosti. Při výstavbě mateřské školy v Olšanech byla práce koordinovaná s prací komise finanční a stavební; velké vrásky všem způsobilo vysoké překročení rozpočtu na stavbu. Komise sledovala činnost místních osvětových besed, místních lidových knihoven a kronikářů. Jako slabší byl hodnocen výkon zemědělské komise, stabilizované až v dalším funkčním období, v roce 1983, zvolením předsedy Aloise Rozčínského, nedostatečnou účast na zasedáních vykázala komise finanční. Předsedou komise stavební byl Jaroslav Valehrach. Jeho komise řešila žádosti o povolení oprav rodinných domků, povolení novostaveb rodinných domků i bytovek. Závažnější projekty byly řešeny společně se stavebním odborem ONV ve Vyškově. V březnu 1978 byl nově vytvořen Sbor pro občanské záležitosti. Předsedou se stal Bohumil Říha, místopředsedkyní Marie Kolejková pro Habrovany, Božena Navrátilová pro Olšany, členy Zdena Baláčová, Zdena Bartošíková, František Chyťa, Josef Musil, Božena Novotná, Ludmila Růžičková, Jaroslava Říhová, Eva Seďová, Eduard Trnavský, Ing. Jaroslav Valehrach. Sbor zajišťoval nejméně jednou za čtvrt roku vítání občánků, slavnostní slib pionýrů, slavnostní zahájení a ukončení školního roku, na občanských pohřbech smutečního řečníka, návštěvy občanů například při příležitosti zlaté svatby, posílal blahopřání občanům k jejich životním jubileím. Roku 1982 se předsedkyní SOZ stala členka rady MNV Zdena Střelcová z Olšan, místopředsedkyní v Habrovanech byla Věra Ludvíková, dalšími členy Radoslava Bezděková, Ing. Milan Chládek, Marie Kolejková, Ludmila Růžičková, Bohumil Říha, Jaroslava Říhová. Volby v roce 1981 se konaly ve dnech 5.6. - 6.6. Předsedou MNV byl zvolen Josef Adam ml. z Habrovan, místopředsedou Tomáš Němec z Olšan, uvolněným tajemníkem František Bezrouk z Olšan. Členy rady MNV se stali předsedové komisí MNV. Aby bylo možné obsáhnout a hlavně řešit komisemi veškeré problémy, které v jejich práci vyvstávaly, byly komise doplňovány dalšími členy z řad občanů. Finanční komisi předsedal Ing. Vladimír Adamec, členkami byly Marie Dundálková, Marie Kolejková, Ludmila Růžičková, Oldřiška Severová, Ludmila Střelcová, Ing. Jitka Uhrová. Školská a kulturní komise: předseda Bohumil Říha, členové Radomil Bezděk, Jan Čalkovský, Marie Koudelková, Antonín Masařík, Jaroslava Říhová, Eva Seďová. Stavební komise: předseda Jaroslav Valehrach, členové Miroslav Čech, František Ludvík, Josef Milis, Tomáš Němec, Antonín Neubauer, Pavel Polák. Zemědělská komise: předseda Jan Klíma, členové Miroslav Gottwald, Antonín Chromý, Jan Korčian, Tomáš Kostelka, František Pořízek. Komise veřejného pořádku: předseda Alois Rozčínský, členové Martin Dundálek, Lubomír Hrdinka, Oldřich Chyťa, František Kolkop, Emil Meitner, Josef Mikulec, Květoslav Slavotínek, Ladislav Vysoudil. Komise sociálně zdravotní: předsedkyně Marie Kostelková, členky Zdena Bartošíková, Marie Konečná, Libuše Neubauerová, Stanislava Nováková, Eliška Skřepková, Helena Ohliová. Do ONV ve Vyškově opět kandidovala a byla zvolena vedoucí prodejny Jednota Ludmila Růžičková. Kandidovala a byla zvolena ještě pro příští volební období ve volbách 23.-24.5.1986. K 30. lednu 1982 se uskutečnila výrazná “úprava cen” tabákových výrobků a alkoholu, ale i masa a uzenin. Ceny se zvedly v průměru od 17% (uzeniny) do 40% (výsekové maso). Zároveň se však zvýšily přídavky na děti (na jedno dítě o 40,- Kčs), mateřský příspěvek o 100,- Kčs měsíčně. O stejnou částku se polepšily nejnižší důchody, podobně byly valorizovány sociální dávky. Po volbách 23.-24.5.1986 se předsedou MNV stal opět Josef Adam a místopředsedou Tomáš Němec, tajemníkem Milan Pěček. Radu MNV tvořili předsedové komisí MNV: Ing. Milan Chládek (zemědělská komise), Marie Kostelková (komise zdravotně sociální), Josef Mikulec (komise pro veřejný pořádek), Miloš Plchot (finanční komise), Bohumil Říha (kulturně školská komise) a Jaroslav Valehrach (stavební komise). Ostatní poslanci: z Habrovan Ing. Vladimír Adamec, Bohuslav Jandl, Jan Kadlec, Vítězslav Skřivánek, Dana Křížová, František Kuss, Jaromír Luska, Antonín Masařík, Zdena Obroučková, František Pořízek, Alois Rozčínský, Oldřiška Severová, Zdeněk Slavotínek a Ing. Jitka Uhrová, z Olšan Miroslav Bezrouk, Karel Braun, Martin Dundálek, Božena Cheliková, Zdena Jelínková, Stanislava Nováková, Jana Pilátová, Pavel Polák, František Růžička, Zdena Střelcová, Ivan Škaroupka a Hana Valehrachová. Samostatnou referentkou MNV se stala Dana Křížová. Rok 1985 přinesl první, velmi nesmělé závany nového vzduchu. 11.3. se stal generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu Michail S. Gorbačev, ministrem zahraničí SSSR Eduard Ševardnadze. Ponenáhlu začaly pronikat do povědomí lidí pojmy glasnosť a perestrojka, třebaže nebylo myslitelné, aby jakkoliv narušily principy stranického učení. 9.4.1987 navštívil Michail Gorbačev Československo a krátce poté resignoval na funkci generálního tajemníka KSČ Gustáv Husák, jenž nadále zůstal ve funkci presidenta republiky. Na nejvyšší stranický post byl dosazen málo schopný Miloš Jakeš. V červnu 1989 byl z funkce místopředsedy MNV odvolán Tomáš Němec, na jeho místo zvolen Miloslav Plchot, předsedou finanční komise se stal Ing. Milan Chládek, jehož místo předsedy zemědělské komise zaujal Alois Rozčínský. Doba plánovitého budování socialismu se malými krůčky, ale nezadržitelně blížila ke svému konci. Nebyli bychom však objektivní, kdybychom neviděli i pozitivní důsledky změn, kterými obec za socialistické éry prošla. Ať už z opravdového nadšení, kvůli osobnímu prospěchu či z donucení, byly v Habrovanech, stejně jako jinde, vytvořeny obrovské hodnoty. Za ty čtyři desítky let se tvář obce změnila více, než kdykoliv předtím, zdejší obyvatel se může svým obydlím i jeho vybavením bez obav srovnat s kterýmkoliv měšťanem. Od poslední války byla prakticky kompletně realizována kanalizace, výstavba vodojemu, zrekonstruovány vozovky, chodníky, přebudovány elektrické rozvody, veřejné osvětlení. Velkou roli zde hrála práce brigádnická jako realizace závazků k rozličným politickým událostem, výročím, či “jen” do plánu akcí Z. Jen namátkou můžeme zmínit lví podíl brigádníků při rozšířování bývalého Hasákova hostince letech 1973-1974, sloužícího jako kinosál. Jednou z posledních akcí socialistické doby v Habrovanech byla výstavba vodovodu, uvedeného do provozu 9. června 1988. Za socialistické éry nebylo téměř myslitelné provozovat činnost řemeslnou či služby jiným způsobem, než v rámci nějaké socialistické organizace. Jedním z mála typů provozoven, které alespoň zčásti odrážel možnosti a potřeby obyvatel menších obcí byl Podnik místního hospodářství. Možnosti výdělku pod jeho hlavičkou však nebyly nijak skvělé a pracovníky nikdy neoplýval. Podnik místního hospodářství v Habrovanech v roce 1961zaměstnával 6 stálých pracovníků: zedníka, pokryvače, malíře a 2 švadleny. Roku 1965 tvořily hlavní kádr provozoven místního hospodářství 4 švadleny, doplňoval je jeden malíř. Pod hlavičkou provozoven pracovali příležitostně 2 zedníci, 2 pokrývači, instalatér, kameník a krejčí. Jejich hlavní výhodu byla práce bez nutnosti dojíždění do blízkého či vzdálenějšího podniku. Někdy se naskytla i jiná možnost práce v místě. Z bývalé usedlosti manželů Dvořáčkových byla roku 1973 zřízena provozovna Brněnských papíren, vedoucí se stala Stanislava Nováková roz. Valehrachová. Roku 1982 představoval výrobní program skládání vík krabic, lepení pouzder, alb, šití krabic. Stálých zaměstnankyň bylo 26, 2 dělnice odváděly výrobky zhotovené doma. V provozu v Olšanech pracovaly 4 dělnice na strojích, 2 ručně. Činnost opět nebyla příliš lukrativní, muž by neměl velkou šanci ze zdejšího platu vyživit rodinu. V roce 1974 byla zahájena stavba Domu služeb pro provozovny holiče, krejčího, obuvníka a elektroúdržbáře. Plánovaný rozpočet stvby činil 300 000 Kčs. Místní národní výbor a organizace Národní fronty spolu uzavřely socialistický závazek k 30. výročí Slovenského národního povstání v rámci akce Z odpracovat brigády v hodnotě 850 000 Kčs. Roku 1983 bylo ve sloučené obci Habrovany-Olšany vydáno 10 osobám povolení k vykonávání služeb obyvatelstvu a údržby. V roce 1987 vydal MNV dalších 12 povolení k provozování činností řemeslných a v oblasti služeb. Snad bychom to mohli chápat jako předobraz o tři roky později vzkříšených živnostenských oprávnění. Služby obyvatelstvu mohli pod socialistickou kontrolou nadále poskytovat 2 kameníci, 2 karosáři, autoopravář, autozámečník, holič, kožešník, malíř natěrač, obkladač, řezník a švadlena. O rok později přibyl zedník a žena, přivydělávající si pletením a háčkováním. I po sloučení obcí zůstaly některé oblasti veřejného života, ve kterých se slučování příliš neprojevilo. Jednou z nich byla oblast kultury. Nesloučily se například místní knihovny, fungovaly nadále odděleně. Habrovanská knihovna disponovala počátkem 60. let 1450 svazky, což byl fond asi o 200 svazků skromnější, než knihovna v Olšanech, ale čtenářský zájem byl naopak větší. Z 50 čtenářů z počátku 60. let vzrostl jejich počet koncem 80. let na 110. Od konce let 70. představují významnou položku půjčované časopisy (v roce 1978 celou polovinu - 1200). Funkci knihovníka zastával do roku 1977 prof. Karel Richter. 1.9.1977 se odstěhoval do Vyškova. Poté se půjčovat knihy uvolila knihy studentka vyškovského gymázia Jitka Nebojsová, která od roku 1979 pokračovala ve studiích na Filozofické fakultě UJEP v Brně. Až v roce 1982 se knihovnicí stala Anna Rousková. Od roku 1956, kdy se do obce dostal první televizor, začali lidé více zůstávat doma. V roce 1963 dokonce na čas přerušilo činnost nevyužívané místní kino. V obou obcích tehdy obstarávalo jednotné kulturní zázemí již 157 televizních přijímačů. V roce 1965 už mělo televizi jen v Habrovanech 127 rodin, navíc opět fungovalo kino. Roku 1970 bylo ve sloučených obcích dohromady 289 televizních příjímačů na 1294 obyvatel, tedy jeden přístroj na 4,4 obyvatele (vysavač mělo 198 domácností). V roce 1982 bylo v obci 352 televizorů a 363 rozhlasových přijímačů, v roce 1983 byly televizory a rádia v poměru 356.: 364, roku 1985 v poměru 351 : 361. Vývoj kulturního života v obci lze v číslech zachytit jen velmi přibližně, neboť kulturnost nelze vyjádřit ani počtem půjčených knih (přesnější by bylo zjistit jakých knih), počtem přednášek (zájmových, když nejsou postižena témata ani úroveň lektorů), ani množstvím tanečních zábav (bez evidence kapel, skupin, repertoáru a kvality provedení). Přece však tato čísla mohou alespoň naznačit nějaké tendence, tíhnutí doby k určitým žánrům, částečně vývoj sociální. Vybereme-li ze suchých přehledů položky týkající se filmových představení, odborných přednášek a tanečních zábav (či plesů), dostaneme pro čtvrtstoletí 1964-1989 tabulku:
Jelikož počty akcí nemají sami o sobě velkou vypovídací hodnotu, můžeme ještě, alespoň na malé ploše, srovnat jejich průměrnou návštěvnost:
další kapitola předchozí kapitola obsah oddílu hlavní přehled |