Dubští z Třebomyslic. Rod Dubských pochází ze západočeských Třebomyslic na Horažďovicku (dnes okres Klatovy). Jan Dubský (1524-1570) měl 4 syny, z nichž dva, Vilém a Petr, přišli na Moravu. Poslední se oženil s Magdalenou, dcerou Mikuláše z Vlčí Hory na Těšeticích a zemřel kolem roku 1592. Vilém Dubský z Třebomyslic si také našel manželku na Moravě - Johanku, dceru Jana Vranovského z Vranova a na Rudolci, která ovšem zemřela již roku 1584. Jeho druhou manželkou se stala Kateřina Zahrádecká ze Zahrádek. Vilém Dubský byl na vrcholu své moci a slávy od 80. let 16. století až do stavovského povstání. Již v roce 1585 (1587) koupil od Jana a Maxmiliána z Pernštejna za 18 000 zlatých celé panství Nové Město (na Moravě), roku 1603 od Petra a Jana Katarýnů z Kataru panství Jimramov a Dalečín. Roku 1605 své panství zvětšil nákupem statku Řečkovic od Aleny, Jiřího, Johanky, Kateřiny, Václava a Zuzany Pfeferkornů z Otopachu. Od roku 1598 byl regentem moravského panství Velké Meziříčí, které náleželo nejvyššímu komorníkovi Ladislavovi Berkovi. Pro své vynikající vlastnosti byl Vilém Dubský vícekrát vysílán v zemských záležitostech, jako 1593 jako komisař k zemské pokladně, 1604 pověřen revizí zemských účtů, 1602 k vymáhání císařského svolení k vydání nového zemského zřízení, 1603 byl u zřizování a vystrojování zemské milice, 1603 a 1609 u korekcí hranic Moravy a Uher, 1604 u oddělení biskupských lén od alodií, 1608 vylepšení zemského zřízení, 1609 u srovnání zemských a biskupských privilegií apod. Tyto schopnosti jej dovedly k předním zemským úřadům, jmenovitě 1607 k funkci nejvyššího hofrychtéře moravského a císařského rady. Císař Rudolf jej v pondělí po sv. Tomáši (23.12.) 1608 povýšil dědičně do baronského stavu. S povýšením vzrostla i Vilémova moc. Roku 1610 koupil panství Dačice za 106 000 zlatých od Kateřiny Krajířky z Krajku. Při stavovském povstání 1619 nehrál Vilém Dubský z Třebomyslic žádnou vynikající úlohu, jako třeba Žerotín, Kaunic, Říčanský, Bítovský, Thurn a jiní předáci. Nicméně byl povstání loajální a po jeho potlačení císařskou mocí všechny jeho statky propadly koruně. Pro jeho vysoké stáří byl císař ochoten mu něco ponechat. Že se ale snažil něco zamlčet a nebyl ani ochoten přísahat věrnost císaři, přišel o statek Dačice, panství Jimramov, Nové Město na Moravě, statek Řečkovice, domy v Olomouci a v Brně a asi 62 000 zlatých kapitálu. Zemřel ve vysokém věku, jeho datum úmrtí neznáme. I další Vilémovi příbuzní, synové Jan a Jaroslav, synovec Jiří starší Dubský z Třebomyslic na Výčapech, se svým dílem účastnili povstání a byli za to také potrestáni. Jan byl poněkud ve stínu slavného otce. Před stavovským povstáním (již 1608) seděl na Jimramově a byl dosti zadlužen. Dne 6. listopadu 1606 se oženil s Helenou Zoubkovou ze Zdětína (*17.5.1588 †27.5.1627), dcerou Viléma Zoubka ze Zdětína na Zdounkách, Habrovanech a Moštěnicích, nejvyššího zemského písaře. Měli syny Jiřího Viléma (*10.1.1610 Brno †22.12.1660), Alexandra a Zdeňka Bohuslava. V době povstání byl Jan direktory pověřen správou zoubkovského panství. Jiří Vilém z Třebomyslic byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla Zuzana Grün von Stürzenberg, po její smrti si 25.5.1647 vzal Marii Annu ze Švábenic. Zplodil celkem 11 dětí, z nichž nejvýznamnější byl bezesporu Ferdinand Leopold (†27.2.1721), velkopřevor maltézkého řádu, místoadmirál, místodržící království Českého. Vedle něj se na čas poněkud zviditelnil jeho bratr Adam Ladislav (1656-1696), když spolu v roce 1683 podali žalobu na hradišťské jesuity kvůli držení bývalých zoubkovských panství. Znak Dubských z Třebomyslic: na modrém štítě dva stříbrné volské rohy, zdobené třemi ručkami. další kapitola předchozí kapitola obsah oddílu hlavní přehled