Zpět

Herringeov0 Herringové.

Jan Herring se narodil 14.2.1758 v bavorském Tannenlohe. Brzy osiřel a do svého domu jej přijal učitel v Tannenlohe. Herring se stal učněm v norimberském obchodním domě, kde mu jeho vytrvalost a píle brzy získala oblibu u majitele. Ten nešetřil prostředky, aby byl Herring náležitě vzdělán. Po vyučení nastoupil do obchodu Georga Wollraba, který s jinými norimberskými obchodníky, kteří tehdy prožívali období konjunktury, navštívil Mikulov a Brno. Tak přišel Herring v roce 1777 při obchodech svého zaměstnavatele poprvé do Brna, kde se později usadil.
Když byl téměř ve stejné době po vydání tolerančního patentu zakázán obchod s kolonálním zbožím, přestali norimberčané navštěvovat také brněnský trh, ale mnozí si v rakouských státech zřídili vlastní obchody. Také norimberský dům, v jehož záležitostech dosud navštěvoval Herring Brno, založil nyní v Brně svou pobočku. Roku 1791 získal Jan Herring privilegium ke zřízení vlastního velkoobchodu. Brno právě tehdy prožívalo svůj rozkvět jako města továren a obchodu. O dva roky později získal Herring na 15 let další významné privilegium k převzetí zastavárny Abrahama Greisingera a Josefa Vincence Müllera, kterou Židé vlastnili od roku 1751. S tímto privilegiem byl zároveň spojeno vydávání týdeníku Brünner Zeitung (tehdy pod názvem Brünner Zeitung der kaiserl.-königl. privileg. Mährischen Lehenbank). Herring privilegium využíval až do roku 1811, poté přešlo vydávání novin na moravské stavy. V roce 1794 založil Herring ve spojení s Karlem Endsmannem továrnu na sukno v Křižanově, dva roky později se hrabětem ze Salmu a dalšími první přádelnu vlny v monarchii. Za tím účelem cestoval Hugo hrabě Salm s Vincencem Petkem do Anglie, aby se osobně poučil o výrobě a aby tam získal vhodné stroje i vedoucí výroby. Podnik se zdařil dokonale. Následovalo založení továrny na anglickou kůži. V roce 1802 podpořil Herring k úpadku směřující Rosické kamenouhelné doly, jichž se již mnohé společnosti vzdaly a za 12 let je pozvedl k opravdovému rozkvětu, takže se pro Brno i pro jeho vlastní továrny staly zdrojem blahobytu.
Za své věrné služby, zejména v době francouzské invaze roku 1809 obdržel příštího roku rytířský kříž řádu císaře Leopolda.
V srpnu.1815 jej císař František povýšil do rytířského stavu a v březnu 1816 mu udělil inkolát (obyvatelské právo např. kupovat nemovitosti, zrušeno 1918). Herringův erb tvoří do středu polcený a dělený štít, v horní části vpravo sleď (der Herring) ve stříbrném poli, vlevo stříbrná kotva v červeném poli, dole v modrém poli beran na zelené louce.
K Herringovým zásluham o povznesení brněnského průmyslu a obchodu v mnoha rozličných oblastech se váží ještě další. Jeho mimořádné přízni se těšila zejména c. k. moravskoslezská Společnost na povznesení orby, jejímž členem byl od roku 1816 a kterou všestranně podporoval. Svou náklonnost ke Společnosti vyjádřil například darem bohatého, fyzikálními přístroji plně vybaveného kabinetu, který se stal ozdobou brněnského Františkova muzea. Jako první představený evangelické obce v Brně věnoval církvi a škole ročně přes 1500 zlatých podpory. Mnohé jiné dary a almužny, které posílal inkognito, nelze ani spočítat.
Dne 4. října 1795 se oženil s Františkou, vdovou Müllerovou, rozenou Ungerovou, jejich manželství však zůstalo bezdětné. Proto krátce před svou smrtí adoptoval svého synovce Arnošta Jana a neteř Františku. Akt adopce se ale uskutečnil až po jeho smrti (Jan Herring zemřel 15. ledna 1836) 10. března. Přenesení rytířského stavu na adoptivního syna provedeno nebylo.
Arnošt Jan Herring byl synem Janova bratra Ondřeje Herringa. Narodil se 17. října 1816 stejně jako Jan strýc v bavorském Tannenlohe. Již v útlém věku byl strýcem povolán do Brna, aby získal potřebné znalosti a dovednosti pro převzetí firmy. Těch se mu v prostředí známého velkoobchodu dostalo v hojné míře. Právě jeho zásluhou byla v Brně v roce 1848 založena pobočka Národní banky a Brněnský obchodní spolek. Za zásluhy o povznesení brněnského průmyslu a obchodu ve vzrušených letech 1848 a 1849 mu byl propůjčen kříž Leopoldova řádu, načež 23.6.1850 následoval nejvyšší císařský výnos, kterým byl Arnošt Jan Herring povýšen do rytířského stavu. Jeho erb je identický s erbem jeho strýce Jana. Do roku 1825 vlastnil Jan Herring statek Nezdenice, který spolu se statkem v Rudicích prodal Alexandrovi hraběti Motlovi. Arnošt Jan spolu se svou sestrou Františkou zdědili podle závěti Jana z Herringu z 24.11.1835 panství Habrovany, ke kterému přikoupili v roce 1858 od Josefa hraběte Blanckensteina hlubočanský statek. Arnošt Jan svobodný pán z Herringů zemřel v Brně 31. 10. 1871.

další kapitola
předchozí kapitola
obsah oddílu
hlavní přehled

Zpět