Zemědělské družstvo. Již před rokem 1950 začala dlouhodobá přesvědčovací kampaň zaměřená na založení JZD. Této tématice byly věnovány veřejné schůze, takzvané hovory s lidem za účasti zástupců z okresních orgánů. Zájem o ně však byl malý, účast slabá, rolníci argumentovali zejména nerentabilností společného hospodaření. Nebylo možné proti nim důrazněji zakročit, protože i náročné dodávky plnili většinou vzorně. V roce 1951 byly v obci zorganizovány první konkrétní akce směřující k vytvoření zemědělského družstva. Na počátku jara byla svolána schůze rolníků, na které zaznělo mnoho přesvědčujících (nikoli přesvědčivých) slov o výhodách kolektivní práce v zemědělství, ale bez výsledku. Díky tomu, že se zemědělcům stále vesměs dařilo plnit předepsané dodávky, jejich nepochopení pro agitaci k vytvoření společného hospodářství jim stále nemohlo u státních orgánů uškodit. V Habrovanech se vystřídali agitátoři z celého okresu, řada pracovníků ONV i KNV, členů masových organizací z širokého okolí. Nepomohly spousty letáků Domu osvěty, které oslavovaly již založená družstva a pranýřovaly rolníky samostatné. Po domech chodily agitační dvojice místní i přespolní; jak rolník přišel domů, už měl návštěvu. Nakonec zabrala jiná metoda. Od podzimu 1955 byli jednotliví rolníci voláni do Vyškova na ONV k pohovorům, při kterých získali potřebný stimul ke vstupu do družstva a o dva roky později došlo k nevyhnutelnému - 13.8.1957 bylo konečně ustavující schůzí založeno JZD. Vyvrcholila tak snaha kolektivizátorů trvající od konce 40. let. Sál hostince u Hasáků byl toho dne přeplněn, jak už dlouho nikdo nepamatoval. Dostavili se také zástupci ONV a členové výborů okolních JZD. V čele nového družstva stanul předseda Josef Chládek, agronom Tomáš Chalupa, živočichář František Varta, účetní Josef Hrdinka a pokladník František Pospíšil (poslední se brzy vzdal funkce a pokladníkem se stal František Vrbík, Josef Hrdinka se časem nepohodl s předsedou Chládkem a ve funci jej nahradil rousínovský Josef Judas), do představenstva byli zvoleni Blažena Čáslavová, Tomáš Dvořáček, Tomáš Kostelka, Antonín Levíček, Alois Šimáček, Marie Šmerdová, František Pospíšil, Marie Vašíčková, do revizní komise Josef Švestka, Marie Kolejková, Božena Vartová a Josef Malík. Zásadní otázkou bylo ustájení dobytka, hlavně jeho termín. Malí rolníci byli stimulováni nabízenou výhodou, že by družstvo dostalo zpět asi 5 vagonů krmného obilí ze svých dodávek, pokud by k ustájení došlo do 1. září 1957. Pokud by bylo družstvo založeno až k 1.1.1958, tuto výhodu ztratilo. Větší sedláci však nakonec přehlasovali menší, neboť chtěli ještě sklidit na svém a dosáhli pozdějšího termímu ustájení. Pak začal kolotoč. Traktory ve dne v noci rozorávaly cesty a meze, geometři vyměřovali, kolíkovali do strhání. Z ONV přišly peníze na stavbu družstevních chlévů. Pracovalo se horečně, přidělené peníze bylo nutné včas prostavět. Kdyby se našlo vhodné místo, snad by hned začala i stavba kravína či drůbežárny. Drůbežárna se nakonec postavila pod lesem “V ostré”, převážně brigádnicky, svépomocí. Provizorní kravín pro 100 dojnic postavil Okresní stavební podnik pod bývalým dvorem u žlebu k Rousínovu. Vepřín přišel na řadu v roce 1959, dokončen byl v roce 1962 a obsazen 600 kusy vepřů. Moderní čtyřřadový kravín s dopravními vozíky na krmivo, pásovým dopravníkem na hnůj a centrálním zařízením na dojení byl dokončen až v roce 1967, kdy nahradil provizorní dvouřadý. Před založením JZD bylo v obci 10 sedláků s polnostmi do 15 hektarů, 9 s výměrou 5-10 ha, 13 s výměrou 3,5-5 ha a dalších 28 drobnějších držitelů půdy od 2 do 3,5 ha, 83 s výměrou 0,5-3,5 ha a 11 s výměrou 0,1-0,5 ha. JZD Habrovany mělo při svém založení 148 členů; do družstva vstoupili všichni držitelé půdy nad 0,5 ha. Celkem se začalo společně hospodařit na výměře 343,96 ha, z toho bylo orné půdy 327,42 ha. Koncem roku 1959 mělo JZD 220 kusů skotu, z toho 93 dojnic, výkrmných prasat 276, prasnic 53, 1200 slepic a 23 koně. Za tento rok bylo od jedné prasnice odchováno 11 selat, od slepice získáno 122 vajec. V té době už provozovalo JZD dva traktory Zetor 25 A, dva Zetory 25 K a jeden pásový Super. Věková struktura družstevníků byla k 1.1.1960 následující: Z 133 členů 6 ve věku 14-25 let (4,5%), 30 ve věku 26-45 let (22,6%), 64 ve věku 46-60 let (48,1%) a nad 60 let 33 členové (24,8%). Vznik družstva, stejně jako mnohé jiné revoluční události, způsobil mezi lidmi i hodně zlé krve. Jednou z hlavních příčin se staly záhumenky. Kdo se podílel na moci, vzal si při přidělování záhumenků včas nejlepší půdu, na poslední zbyly úhory, předávané tajemníkem v polovině prosince, kdy už vlastně nebylo možno nic zaset. Počátkem roku 1958 zřídila v obci Státní traktorová stanice svou pobočku v bývalém dvoře, kde zakoupila od Josefa Švestky mlat. Vedoucím stanice se stal Jaromír Luska, na traktorech jezdili František Rousek a Tomáš Kostelka, s nimi další dva traktoristé z Komořan. Byli k dispozici každý den, včetně nedělí, podle potřeby. Okresní stavební podnik postavil pro STS u dolní brány bývalého dvora nové místnosti - kanceláře, noclehárnu, záchody, sprchy a skladiště pohonných hmot. Poměr mezi JZD a STS nebyl zdaleka ideální, vždy se našlo dost příležitostí k nějakým třenicím, hašteření. O jeden stálý důvod se postaralo JZD, když zabralo mlat v bývalém dvoře, ležící mezi STS a novými místnostmi. Jablkem sváru byly i stroje STS, které JZD samo nemělo. Nakonec byla již po roce traktorová stanice zrušena. Jelikož družstvo už mezitím získalo své dva traktory (prvním družstevním traktoristou se stal František Pospíšil), přešel sem Tomáš Kostelka. Nově postavené místnosti zůstaly, kromě skladu pohonných hmot, nevyužité. Aby lidé nevychladli, byly na první lednové schůzi JZD vyhlášeny závazky k 10. výročí Vítězného února a k 11. sjezdu KSČ. Kvóty závazků přišly z kraje na okres a z okresu na jednotlivá JZD. V Habrovanech měli družstevníci překročit plán výroby masa o 192 metráky, další závazky se týkaly rostlinné výroby. Každý člen JZD se povinně zavázal odpracovat 20 hodin pro družstvo, po domech opět chodily dvojice agitátorů, zapisující jednotlivé závazky. Systém závazků se už neměnil. Každý, kdo chtěl prokázat svou oddanost myšlence budovat nové zítřky, se neobešel bez vykázaných hodin k mnoha příležitostem. Ty příležitosti se našly prakticky vždy, i jiné organizace si vylepšovaly své profily vykazováním uzavřených závazků a jejich procentuálního plnění či nejlépe překračování. Bouřlivé události kolem založení JZD si vyžádaly obrovské úsilí, snad ještě možno říci budovatelské. Uvolnily i mnoho negativní energie, pramenící hlavně ze závisti a lenosti. Čím menší bylo opravdové nadšení, tím důsledněji bylo vyžadováno. Řada lidí si rychle zvykla na pocit moci a práci vykázanou, nikoliv vykonanou. Na to, že i z velkých malérů se dá vykroutit politickou aktivitou. Nahrazení odbornosti kádrovou spolehlivostí a plánování za každou cenu začalo vydávat své plody již po několika letech. Nechuť k obyčejné práci na družstevním by byla sice pochopitelná, ale následky byly neblahé. Proto na polích občas zůstala spoušť, jeden rok se dokonce podařilo nechat shnít jetel v kopkách, protože se nenašli lidé, kteří by jej odvezli. Ani brambory nedopadaly lépe, když se vyorávaly v době, když už v noci přicházely mrazíky. I když brambory sesbírala školní mládež do pytlů, někdy se stalo, že pytle zůstaly na poli a brambory pomrzly. Přesto se postupem času dařilo těmto jevům předcházet a donutit zemi, aby vydala, co po ní bylo požadováno. Historie jednotných zemědělských družstev velmi dobře dokumentuje socialistickou integrační politiku. V první etapě, po příkladu obcí, byla k 1.1.1961 sloučena jednotná zemědělská družstva v Habrovanech a Olšanech na JZD Habrovany-Olšany. Z celkové výměry sloučených obcí 2422 ha (z toho 535 ha orné půdy, 27 ha zahrad, 15 ha sadů, 43 ha luk, 9 ha pastvin, 1700 ha lesa, 18 ha zabíraly zastavěné plochy, jiným způsobem bylo využito 55 ha) obhospodařovalo družstvo plochu 420 ha orné půdy, další 72 ha tvořily záhumenky družstevníků. Aby byl efektivněji využitý strojový park a odborní pracovníci, došlo v lednu 1963 k dalšímu slučování. Vzniklo JZD Družba, které již zahrnovalo Habrovany-Olšany, Královopolské Vážany a Vítovice. Jeho předsedou se stal František Bartl z Vážan, hlavním zootechnikem Ing. Josef Drápal z Vítovic, vedoucím chovu Antonín Dvořáček z Vážan, agronomem Ing. Bohumír Urban z Vážan, vedoucím rostlinné výroby Tomáš Chalupa z Habrovan a Oldřich Pospíšil z Vážan, vedoucím účtárny Josef Judas z Rousínova, vedoucím mechanizace Tomáš Kostelka z Habrovan. Ústředí mělo družstvo ve Vážanech. Počet stálých pracovníků tak vzrostl na 288 osob, výměra na 765 ha orné půdy. V roce 1968 nahradil nemocného Františka Bartla Ing. Bohumil Urban. 12.12.1973 integrace pokračovala. JZD Družba bylo sloučeno s JZD Rousínov a Kroužek, ústředí bylo nadále v Rousínově. JZD obhospodařovalo celkem na 2000 ha v katastru obcí Habrovan, Olšan, Vážan, Vítovic. Rousínova, Kroužku a Slavíkovic. Družstvo mělo po sloučení 546 členů, 189 mužů a 357 žen, v Habrovanech pracovalo v družstvu 39 mužů a 78 žen. Představenstvo tvořili zástupci všech sedmi obcí. Předsedou byl zvolen František Herman, funkci hlavního agronoma nadále zastával Ing. Bohumil Urban, ve vedení byli dále zootechnik Ing. Josef Drápal, mechanizátor Antonín Matoušek ze Slavíkovic, ekonomka Ing. Eva Boková, vedoucí investiční výstavby Václav Reich, kádrový referent Tomáš Kostelka. Po Františku Hermanovi vedl v letech 1976 - 1980 celé družstvo Josef Kudlička z Maref, poté až do roku 1989 Antonín Matoušek. Po odchodu Ing. Bohumila Urbana do důchodu v roce 1979 se hlavním agronomem stal Ing. Karel Čáp, po dvou letech jej vystřídal Milan Brtník. V letech 1985-1989 zastával funkci Ing. Jan Křička, 1989-1991 Ing. František Havíř, pak Ludvík Škrob z Rousínova. Ing. Josefa Drápala vystřídal v roce 1986 hlavní zootechnik Ing. František Toman. Po Antonínu Matouškovi působil na místě hlavního mechanizátora v letech 1980-1985 Ing. Jan Křička, pak Ing. Tomáš Kostelka. Základními jednotkami družstva byla i po sloučení výrobní střediska v jednotlivých obcích. V Habrovanech byl vedoucím živočišné výroby František Mačkal (†4.1.1978), vedoucím výroby rostlinné Ing. Karel Čáp z Vyškova. Po smrti Františka Mačkala jej zastupoval Josef Chládek. V roce 1979 byl zootechnikem jmenován Vincenc Minařík, v roce 1981 jej vystřídal Ivo Mareš, 1984 Jan Kranich. Když v roce 1979 postoupil Ing. Karel Čáp na místo hlavního agronoma, nahradil jej v Habrovanech Oldřich Pospíšil, roku 1981 Ing. František Havíř. V roce 1983 mělo družstvo 512 členů, z toho 28 technicko hospodářských pracovníků, 14 pracovníků v administrativě a 345 manuálně pracujících. Krátce po posledním sloučení, v roce 1974 byl družstvu udělen titul Podnik 30. výročí Slovenského národního povstání, o rok později propůjčeno státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. Díky svým hospodářským výsledkům mohli družstevníci pravidelně využívat rekreačních pobytů u moře, výměnných rekreací v Německé demokratické republice i na podnikové chatě v Jeseníkách. Ke dni 3.3.1989 byl ustaven nový výbor družstva. Předsedou se stal Ing. Jan Křička z Nemojan, místopředsedou dosavadní předseda Antonín Matoušek, hlavním agronomem Ing. František Havíř z Kroužku, na místě hlavního zootechnik zůstal Ing. František Toman, hlavní ekonomkou Ing. Eva Boková, hlavním mechanizátorem Ing. Tomáš Kostelka. V roce 1992 proběhla transformace JZD Družba Rousínov na ZD Rousínov (Zemědělské družstvo Rousínov). Vedení družstva zůstalo beze změny až do konce roku 1998, kdy hlavního agronoma Ing. Ludvíka Škroba nahradil Pavel Julínek. Struktura produkce ZD je následující: z obilovin sladovnický ječmen a potravinářská pšenice, dále hrách, mák a řepka olejná, kukuřice na zrno a siláž, do roku 1997 byla pěstovaná cukrová řepa. Pícniny zastupuje vojtěška. Od roku 1998 je zaváděna výroba nových plodin - slunečnice, hořčice, vojtěšky na semeno. V živočišné výrobě se družstvo zaměřuje na mléko, vepřové a hovězí maso. Mimo klasické produkty nabízí družstvo služby v silniční dopravě, dopravu traktory a polní práce zemědělskými mechanismy, dopravu autobusem, pronájem rekreačního zařízení v Jeseníkách. Obecná ekonomická situace zapříčinila postupné snižování počtu dobytka, v lednu 2000 mělo družstvo 237 krav a 66 prasnic, na výkrm 751 ks vepřového, 185 ks skotu. Výměra půdy. V roce 1990 mělo JZD Družba v katastrálním území Habrovany 403 ha orné půdy, 2,5 ha zahrad a sadů, 6,6 ha luk, 3,2 ha pastvin. Celková výměra družstva byla v roce 1990 1856 ha, k počátku roku 2000 je výměra 1358 ha. Do roku 2000 byly vydány soukromým vlastníkům v katastrálním území Habrovany 22 ha orné půdy. V roce 1994 došlo z důvodu zavádění nové mechanizace a technologie k redukci rostlinné výroby. Byly opuštěny dílny v Habrovanech a Kroužku, veškerá technika je soustředěna do Slavíkovic. Z důvodů jednak nezájmu trhu o mléko a hovězí maso, jednak poklesem výkupních cen pod výrobní náklady, zůstal opuštěn čtyřřadý kravín a výkrmna hovězího dobytka. Byla zachována výroba mléka ve Slavíkovicích, odchov mladého dobytka a žír prasat ve středisku Královopolské Vážany, porodna prasnic, mléčný odchov telat ve středisku Habrovany. Zpracování obilovin a ostatních plodin včetně skladování je soustředěno do posklizňových linek ve Slavíkovicích a Královopolských Vážanech. další kapitola předchozí kapitola obsah oddílu hlavní přehled